Bezruč, Adamsonová nebo Sláma? Hledáme největšího rodáka

Opava je rodištěm spousty lidí, kteří ve svém oboru hodně dokázali. Opavané vynikli ve sportu, vědě, umění i kultuře. Redakce Sedmičky vybrala sedm osobností slezské metropole, které znají lidé v České republice a často i v zahraničí. Čtenáři Sedmičky mezi nimi ve velké anketě na stránkách www.sedmicka.cz zvolí největšího opavského rodáka.
Hlasovat budou měsíc. Na jméno svého oblíbence mohou Opavané klikat až do neděle 25. července. V prvním srpnovém vydání Sedmičky se pak všichni dozví nejen výsledky ankety, ale přečtou si i životní příběh vítěze.

1. Joy Adamsonová,
ochránkyně zvířat

Narodila se v opavské ulici Na Rybníčku v domě, který dnes označuje pamětní deska. Její jméno nese náměstí i ulice ve městě. V Opavě žila dvanáct let, a poté se s matkou přestěhovaly do Vídně. Pobyty v údolí Moravice ovlivnily její budoucí vztah k přírodě.
Joy Adamsonová se proslavila především jako autorka knihy Příběh lvice Elsy. „Byla však i výbornou malířkou a podílela se na budování národních parků v Keni. S třetím manželem Georgem Adamsonem se stali průkopníky v navracení zvířat do divoké přírody. Je autorkou osmi set portrétů příslušníků různých keňských kmenů, které dnes patří ke keňskému národnímu bohatství,“ uvedla Zuzana Beranová, autorka životopisu Adamsonové.
V Africe Adamsonová strávila přes čtyřicet let a její život ukončil v roce 1980 bývalý zaměstnanec, kterého propustila za krádež. Za vraždu dostal doživotí.

2. Petr Bezruč,
básník

Napsal jedinou sbírku básní a přesto se o něm učí celé generace. Opava se k odkazu Petra Bezruče hrdě hlásí, ve městě je Bezručovo náměstí, jeho jméno nese největší opavský festival a socha básníka už desítky let zdobí Dvořákovy sady. Bezručův život a dílo si každý může připomenout v Památníku Petra Bezruče na místě jeho rodného domu na Ostrožné.
„Jeho verše jsou výjimečné tím, že zachycují tehdejší společenské problémy. Bezruč v té době prožíval osobní tragédii, byl nemocný a nevěděl, zda vůbec přežije. Obava o vlastní život se v jeho poezii spojuje s obavou o blaho národa,“ vysvětluje Eva Schwanová z Památníku Petra Bezruče.
Básník měl také velký vztah k přírodě a byl náruživým turistou. „Zpracováváme jeho pozůstalost a vztah k přírodě je z ní znát,“ dodává Schwanová.

3. Lenka Kořínková,
herečka

Nejdříve uspěla na hereckém poli, později se začala věnovat zdravé výživě. Je nadšenou propagátorkou dělené stravy. Lenka Kořínková se narodila v Opavě v roce 1956 a do města se stále vrací.
„Do Opavy nejezdím často, ale tu a tam se tam objevím. Mám tam jednu ze svých věštkyní a také několik přátel,“ říká Kořínková.
Po studiích hrála v divadle Semafor a Divadle E. F. Buriana. Od začátku své kariéry se pravidelně objevovala také ve filmech. V roce 1981 s manželem emigrovali do Austrálie a až v 90. letech se vrátila. I po návratu hrála v několika filmech, pozornost však začala věnovat zdravé výživě a stala se úspěšnou autorkou několika knih.

4. David Moravec,
hokejista

Pětkrát reprezentoval Českou republiku na hokejovém mistrovství světa, jednou na olympiádě. Ze tří mistrovství a olympijský her v Naganu přivezl David Moravec domů zlatou medaili. Hokej hrál v Německu, Finsku, Švédsku, Rusku. Jedno utkání odehrál v dresu Buffala i v NHL. Nejvíce ale zářil ve Vítkovicích. Ačkoliv byl ve vítězném týmu na olympiádě, nejsilnějším zážitkem pro něj bylo finále mistrovství světa v roce 2001. V prodloužení právě Moravec rozhodl o třetím titulu Čechů v řadě.
„Samozřejmě, Nagano bylo jedinečné, ale světový šampionát byl trochu jiný. Na olympiádě jsem byl členem vítězného týmu, ale na mistrovství světa jsem byl u toho klíčového okamžiku, a tak jsem se cítil lépe, protože jsem to byl já, kdo rozhodl,“ vylíčil své pocity Moravec.
Sedmatřicetiletý otec dvou dcer má rád auta BMW, Jiřího Sováka a Lucii Bílou.

5. Joseph Maria Olbrich,
architekt

Architekt Joseph Maria Olbrich byl velkou osobností vídeňské secese. Narodil se v Opavě v roce 1867. Studoval gymnázium, ale nedokončil ho a šel se místo toho učit na zedníka. Pak vystudoval stavební oddělení státní průmyslové školy ve Vídni. Po návratu do Opavy začal pracovat u opavské stavební firmy Augusta Bartela, kde se z kresliče a stavbyvedoucího vypracoval do postavení vedoucího architekta. Už tehdy se nesmazatelně zapsal do místní krajiny, podílel se například na projektu novostavby kostela v Melči.
Po návratu do Vídně na sklonku 19. století spoluzakládal uměleckou skupinu Vídeňská secese a navrhl pro ni výstavní pavilon Secession. Mezi jeho dílo patří také Tietzův obchodní dům v Düsseldorfu, malý Glückertův dům v Darmstadtu či některé budovy darmstadtské umělecké kolonie Mathildenhöhe.
Olbrich byl také designérem a malířem, navrhoval šperky i nábytek. Zemřel ve čtyřiceti letech na rakovinu krve. Jeho rodný dům na Ratibořské vzal za své v roce 1958.

6. Johann Palisa,
astronom

S prací v astronomii začal Johann Palisa už ve dvaadvaceti letech jako asistent vídeňské hvězdárny. O rok později se stal vedoucím hvězdárny v Pule a na svůj věk dosáhl neobvykle vysokého postavení. Za více než padesát let své práce se stal mezi astonomy pojmem.
„Objevil více než stovku nových planetek. Pozoroval však i planetky již objevené a pomocí pozorování a výpočtů se mu podařilo upřesnit jejich dráhu, aby se opět neztratily. Ve své době také vydal nejdokonalejší hvězdné mapy,“ uvedl vedoucí ostravské Hvězdárny a planetária Johanna Palisy Tomáš Gráf.
I když se v jeho době začalo prosazovat fotografování nebeských těles, Palisa je pozoroval dalekohledem a propočítával jejich pohyb. Díky tomu jsou jeho závěry velmi přesné.
Palisův rodný dům v Opavě už nestojí. Boje druhé světové války ho poškodily a nahradila ho nová zástavba. Stával na dnešním Horním náměstí.

7. Bohdan Sláma,
režisér

Filmy Divoké včely, Štěstí a Venkovský učitel si získaly pozornost tisíců diváků. Režisér Bohdan Sláma si je získal citlivým pojetím všednosti a každodennosti. Točí snímky o obyčejných a přitom velmi důležitých věcech, o přátelství, lásce, vzájemném soužití a porozumění.
Narodil se v Opavě v roce 1967. Studoval Mendelovo gymnázium a do slezské metropole se často vrací. Právě opavští diváci mohli jako první vidět jeho Venkovského učitele.
„Přál jsem si, aby premiéra byla v Opavě a produkční mi vyšli vstříc,“ řekl tehdy režisér Sláma. Na promítání v kině Mír nechyběli ani hlavní představitelé filmových postav, třeba Pavel Liška nebo Tereza Voříšková.
„Bohdan Sláma má k Opavě velký vztah, žije tady jeho rodina. Je nadšený, když se může v Opavě prezentovat,“ dodal kulturní dramaturg města Petr Rotrekl.