Bezuchý van Gogh i altánek s leguánem

Připomíná to pohádku O kohoutkovi a slepičce. Majitel budoucí táborské hospody U Zeleného stromu pověřil výzdobou místního vitrážistu Antonína Novotného. Ten si zajel na výlet do Prahy na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde zhlédl závěrečné práce studentů ateliéru ilustrace a grafiky. Jejich učitelem je Juraj Horváth, také z Tábora.
Novotného nejvíce zaujaly práce čtyřiadvacetileté Františky Lachmanové a třiadvacetileté Alžběty Zemanové. Oslovil je a pověřil tvorbou interiéru. „Majitel nám dal naprostou svobodu. Hospoda se má jmenovat U Zeleného stromu. Snažíme se, aby místnost evokovala zarostlou zahradu, aby hosté měli pocit, že sedí v parku. Hodně používáme florální motivy,“ popisuje Alžběta. Hned u zadního vchodu studentky namalovaly na stěnu altánek, kde nechybí ani srna či leguán. Fantazii i humoru nechaly dívky volný průchod. V části hospody vykukují mezi lístky mužíci, v jiné části pomocí vlastních šablon vytvořily výtvarnice fresky. Zelené spirály zakončily hlavami, které jakoby si posílaly tichou poštu. Všímavý pozorovatel uvidí i bezuchou hlavu van Gogha, autoportréty autorek nebo podobizny dělníků, kteří na hospodě pracují. „Ti byli našimi arbitry elegance. Přivedly jsme je k malbám a čekaly na reakce. Oni kouřili a hodnotili,“ říká Lachmanová, které všichni přezdívají Fany.
Dívky inspirovalo i táborské prostředí, například veřejné záchodky. „Ta propracovaná výzdoba ze suchých a umělých květin i kaštanů nás okouzlila,“ shodují se a v hlasech jim vibruje ironie.
Když na zakázce Alžběta s Fany pracovaly už dva týdny, začaly za nimi jezdit návštěvy z Prahy. Partneři, kamarádi, sestry. Ti se rázem stali brigádníky. „Hosté budou mít stále co prohlížet a objevovat,“ hodnotí sestra Fany. Původně dívky chtěly zkusit štuky a vyrobit vlastní tapety. Nakonec ale zůstaly u malby a rytí, díky kterému vzory vystupují do prostoru. „Baví mě volnost. Co mě napadlo, to jsem udělala. Také jsem zjistila, že se mi dobře pracuje v celku. Byla jsem tu dva týdny, věděla jsem, co dělám, kam to směřuje a pak viděla i výsledek. A ještě k tomu jsem musela odhadovat, jak se tu budou lidé cítit, vzít v úvahu budoucí vybavení,“ přemýšlí Fany při dokončování posledních detailů.
Na dílo se budou moci návštěvníci podívat snad už koncem října, kdy majitel hospodu U Zeleného stromu otevře.
Obě dívky už na podobné zakázce pracovaly. V Banské Štiavnici dělaly se spolužáky interiér tvůrčího centra Štokovec, jehož součástí jsou ateliéry i galerie. „Vybraly jsme si koupelnu. Celou jsme ji oblepily zeleným opelichaným kobercem, vypadala jako mechová. Alžběta se inspirovala tamější plísní, využila její struktury a dotvořila ji do obrovské velryby,“ vzpomínají dívky. „To tam nepiš, to vyzní divně,“ dodávají se smíchem.
Teď je čekají ilustrace, grafiky, práce do školy. Fany by se jednou chtěla věnovat užitému umění, knižním ilustracím, své kapele Vobezdud, ale ani designu interiérů se nebrání. „Jen to řekni. Chceme prostě zkulturňovat společnost,“ shrnuje Ažběta.