Bolañův fiktivní slovník zadržuje více reality než dokumenty

Mimořádný talent.Chilský spisovatel
Roberto Bolaño zemřel v roce 2003 v pouhých padesáti letech

Mimořádný talent.Chilský spisovatel Roberto Bolaño zemřel v roce 2003 v pouhých padesáti letech Zdroj: profimedia.cz

Petr Frinta
Nacistická literatura v Americe je třetím do češtiny přeloženým dílem předčasně zesnulého chilského spisovatele Roberta Bolaña. Lexikon fiktivních spisovatelů zřejmě osloví méně čtenářů než autorův opus magnum Divocí detektivové, jehož překlad se stal jednou z událostí předloňské domácí literární sezony.

Nevšední forma nepředstavuje novum: inspirací jí byly fantastické lexikony i životopisy neexistujících autorů argentinského spisovatele Luise Borgese. V nich se skutečné postavy mísí se smyšlenými a literární vyprávění prolíná s postupy teoretických věd. Nové či novátorské nejsou ani další prvky, které Bolañovu tvorbu charakterizují, ať již rozvíjení dílčích příběhů do samostatných románů anebo výskyt týchž person v různých dílech, jímž utváří hlubší kontext.

Bylo by obtížné shrnout, co vše příručka fiktivních autorů, děl a nakladatelství parafrázuje. Obzvlášť proto, že mnohé narážky, především na názvy časopisů a uměleckých hnutí, budou středoevropskému čtenáři unikat. Záplava životopisů paroduje nejen slovníkové styly, ale i samu potřebu shrnovat, zjednodušovat, bagatelizovat. Přehnaným zdůrazňováním tvůrčích cest do Evropy pak Bolaño klade otázku, nakolik tyto mohly autory i prostor národních literatur obohatit.

Závažnější jsou ale otazníky prostupující nejen kapitolami, ale celou autorovou tvorbou: fascinace zlem a úloha literatury a spisovatele v moderní společnosti. Co vede k uchvácení nacismem postavy natolik odlišné původem, vzděláním i osudy, z nichž některé lze chápat jako archetypy sympatizantů a jiné jako nabourání těchto ustálených obrazů? Co vede spisovatele, aby se nechali unést zlem, a jakým silám naopak musí odolávat? Tato tázání reflektují Bolañovu životní dráhu, zkušenost s totalitními režimy, politické angažmá i pozdější odvrácení od politiky ve snaze zajistit živobytí rodině.

Ponor do těchto spodních proudů vyžaduje nejen obeznámení s autorovým curriculem vitae, ale i ochotu podobné přesahy vyhledávat. Pro většinu čtenářů tak Nacistická literatura v Americe zůstane spíše experimentem, breviářem bizarních příběhů, které se často, byť s odlišnými jmény protagonistů, skutečně odehrály anebo se alespoň odehrát mohly. Divoké detektivy bylo možné číst i jako „obyčejný“ román se silným, byť notně rozdrobeným, příběhem, takový druh čtení novinka nenabízí.

Roberto Bolaño: Nacistická literatura v Americe

Nakladatelství: Argo, 2011
Překlad: Anežka Charvátová
Hodnocení: 80 %

Autor je spolupracovníkem redakce