Tato rezidenční čtvrť - slavnostně otevřená loni v říjnu v Oseniku, asi 30 kilometrů od bosenského hlavního města - vyrostla na ploše 160.000 metrů čtverečních. Pro kuvajtskou společnost Gulf Real Estate představuje investici za 25 milionů eur (675 milionů Kč). Žít tam může zhruba 1100 lidí.
„Zájemce z Perského zálivu sem láká krásná příroda, islám a vřelé vztahy s Bosňáky. Cítí se vítáni,“ uvedl podnikatel z emirátů Tárik Chadža.
Bosna postupně od roku 2010 zrušila víza občanům z většiny zemí Perského zálivu a počet turistů z tohoto regionu nepřestává růst. Loni šlo o 24.500 z celkem 360.000 návštěvníků Sarajeva a okolí.
Turistický boom přitahuje podnikatele v nemovitostech. „Investoři přicházejí do Bosny, protože je tady slibný rozvoj turistiky,“ říká Džásim Kandirí, který je ředitelem Sarajevo Resort.
Chadža si otevřel před třemi lety v Sarajevu turistickou a realitní kancelář, kterou procházejí bosenští partneři: jeden nabízí pozemek, druhý zase dům na venkově.
„Objem realit, které naše agentura loni získala pro nás a naše klienty, stoupl na zhruba deset milionů eur (270 milionů Kč),“ říká Chadža. Sám si koupil pozemky, aby na nich pro klienty z Perského zálivu postavil luxusní rezidenční čtvrť. Trh „stále roste“, těší se a dodává, že ceny mezitím citelně stouply, „během tří let až o 100 procent“.
Klienti z Perského zálivu pro některé obyvatele Bosny představují manu nebeskou. „Nejsou nejčetnější, ale utrácejí mnohem víc než ostatní, asi 150 eur na osobu a den, bez útraty za hotel,“ říká mluvčí sarajevského turistického úřadu Asja Hadžiefendičová Mesičová.
V malebném okolí Sarajeva vyrůstají turistická střediska a rezidenční čtvrtě pro klientelu z Perského zálivu. Kromě Sarajevo Resort se chystá několik podobných projektů, některé z nich doslova gigantické.
Politici rychle pochopili, co je v sázce. Vůdce bosenských muslimů Bakir Izetbegović osobně otvíral Sarajevo Resort. „Bosna je evropská země, má vodstvo, lesy, doly, potenciál v energetice a turistice. Naši bratři (ze zálivu) si těchto předností všimli,“ uvedl.
Z celkových zhruba 3,8 milionu obyvatel této balkánské země jsou dvě pětiny muslimové. Ostatní jsou pravoslavní Srbové a katoličtí Chorvati. „Je to jenom začátek, jen jsme otevřeli dveře - samozřejmě za podmínky, že stabilita zůstane zachována,“ říká Amer Bukvić, který je ředitelem finančního ústavu Bosna Bank International. Zakladatelem tohoto ústavu jsou banky z Perského zálivu. Ústav přitom sehrává klíčovou roli v lákání bohatých arabských investorů.
Největší z těchto investic v říjnu ohlásila společnost Buroj Property Development, která hodlá u Sarajeva vybudovat na 137 hektarech celé město za bezmála miliardu eur (27 miliard Kč).
Kuvajtská společnost Al-Diyar už staví rezidenční čtvrť v obci Blažuj u Sarajeva pro 360 rodin, jak říká ředitel této společnosti, bývalý bankéř Abdalláh Kulajb. Dalších šest podobných projektů chystá. „Zatím jsme tady investovali 14 milionů eur (378 milionů Kč). Zákazníci jsou různí, měli jsme i takové, kteří o Bosně nevěděli nic, nikdy tady nebyli - ale i takové, kteří nemají rádi přírodu,“ poznamenal.
Zatímco hoteliéři a restauratéři jsou nadšeni a na jídelní lístky dopisují arabštinu, jiní sledují dění s opatrností. Některá média nebo debatující na internetu píšou o „invazi“, anebo dokonce tvrdí, že se okolí Sarajeva stává „emirátem“. Časopis Slobodna Bosna už psal o „sarajevském pásmu Gaza“.
Majitel jednoho sarajevského hotelu si pochvaloval, že jeho podnik těží z náporu turistů z Perského zálivu, ale rozhodně se stavěl proti výstavbě rezidenčních čtvrtí pro arabské zákazníky, protože z jeho hlediska představují „ušlý zisk“. „Nejlepší je turista, který si přijde pronajmout hotelový pokoj,“ vysvětlil s přáním zůstat raději v anonymitě.
