Brána, která učarovala i Andersenovi | E15.cz

Brána, která učarovala i Andersenovi

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Pravčická brána je největší pískovcovou skalní branou v Evropě. Kdy rozšíří seznam UNESCO?

Tahle Čechšvýcarka má míry, které ohromí: 16-27-8 metrů. Samozřejmě nejde o ženské míry, ale výšku klenby, šířku a šíři oblouku vstupního portálu do Českého Švýcarska, tedy Pravčickou bránu.

Ozdobí brána UNESCO?

Pro německé a české politiky i turisty nepřestává být aktuálním téma zařazení brány do seznamu UNESCO. Usiluje o to třeba radní Ústeckého kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Radek Vonka.

„Je naprosto jasné, že lokalita, jako je Českosaské Švýcarsko, si titul UNESCO zaslouží. Neznám cennější přírodu v kraji než tyto rozsáhlé lesy s unikátními pískovcovými skalami. Ústecký kraj i kolegové ze Saského Švýcarska se usilovně snaží udělat vše pro to, aby zápisu do seznamu světového dědictví nestálo nic v cestě,“ říká krajský radní pro cestovní ruch Radek Vonka.

Od roku 1963 je brána chráněná jako národní památka. Nachází se tři kilometry severovýchodně od Hřenska a dva kilometry severozápadně od Mezní louky. Cesta k bráně je jen pro pěší a vede po červené. Odbočuje z údolní křižovatky nazývané Tři prameny, pokračuje Dlouhým dolem a vzhůru po lesní cestě k restauraci Sokolí hnízdo. Výletní zámeček nechal postavit na místě chatrče z dubové kůry, která sloužila jako výčep, majitel panství kníže Edmund Clary Aldringen v roce 1881.

Stylová restaurace

Najal si na to italské dělníky, kteří byli levnou pracovní silou. Zámeček postavili v rekordně krátkém čase, zhruba za rok. Dnes se v prvním patře nachází muzeum národního parku. V přízemí se dochovala stylová restaurace vyzdobená původními malbami.

O symbolu národního parku podrobně pojednává „Pravčická brána. Velká kniha o velké bráně“. Publikaci vydala Správa Národního parku České Švýcarsko ve spolupráci s Nakladatelstvím Academia.
Součástí areálu Sokolího hnízda, které je nejvýše položenou restaurací s nejdéle nepozměněnou stavební polohou v národním parku, jsou vyhlídky na dominanty Českého a Saského Švýcarska.

Na Pravčickou bránu se ale nesmí. Zákaz vstupu je ochranou před nápory návštěvníků. S bránou se spojují další dvě nej. Je nejoblíbenější a nejfotografovanější v Českém Švýcarsku. Inspirovala dokonce pohádkáře Hanse Christiana Andersena, který se na ni dvakrát vypravil, a to v letech 1831 a 1851.

Pravčická brána měla ambice umístit se v celosvětové soutěžní anketě o sedm přírodních divů světa. Dostala se do užšího výběru sedmasedmdesáti skvostů. Podle mnohých by se ale Pravčická brána měla dostat především na seznam UNESCO a na podporu příznivci brány uspořádali loni na podzim další pochod.

Pochodovali za bránu

„Iniciátoři pochodu za UNESCO, Klaus Fiedler z euroregionu Elbe Labe a ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda, podepsali rezoluci, ve které vyzývají saskou zemskou vládu, německou spolkovou a českou vládu, aby zahájily vážnou a fundovanou diskuzi s pověřenými institucemi s cílem brzkého podání žádosti o titul,“ připomíná Vonka, jeden ze sto padesáti účastníků loňské akce Putování za světovým dědictvím.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video