Břeclavanka v Aténách: z pouličních nepokojů ji vysvobodí taxi
Stojí jen kousek od hlavního náměstí v řeckých Aténách a pozoruje bouřící dav. Dvacetiletá Břeclavanka Petra Haladyová vyhlíží autobus, kterým běžně jezdí do zaměstnání. Marně. Doprava je ochromená. Stovky Řeků vyrazily do ulic a hlasitě demonstrují proti úsporám, které mají zachránit krachující státní pokladnu. Jim totiž naopak sníží životní úroveň.
„Když se ale zeptáte obyčejných lidí, proč tam jsou, odpoví, že ani neví. Nebyli schopní mi to vysvětlit,“ diví se tmavovlasá dívka, která v Aténách už rok pracuje pro jednu počítačovou firmu.
Místo nekonečného čekání na autobus si po chvíli obstarává taxi. Konečně sedí v autě a míří do práce. Přijíždí tam o devadesát minut později. Podobné komplikace teď Haladyová zažívá každý týden.
„Taxikáři na těch protestech vydělávají. Lidé všude řvou, že se potřebují dostat na druhý konec Atén, a řidiči si vybírají, koho vůbec vezmou a koho ne. Tohle jsem nikdy nezažila,“ vypráví Haladyová.
Protesty proti vládě pociťuje Břeclavanka na vlastní kůži i před sídlem svého zaměstnavatele. Ještě u hlavního vchodu budovy potkává rozčilené Řeky s cedulemi vyzývajícími k demonstraci.
Ještě teď se otřese při vzpomínce na události z poloviny června, kdy při pouličních nepokojích uhořeli v bance tři lidé včetně těhotné ženy. „Její manžel se ji pokoušel zachránit, ale nepustili ho dovnitř,“ vypráví dívka.
Vyhroceným situacím v aténských ulicích se snaží vyhýbat, jak může. „Naštěstí mám dobré nadřízené, kteří mi proplácí taxíky. Ostatní si je ale musí platit sami,“ říká Haladyová.
Překvapuje ji, že se do stávek a demonstrací podle jejích zkušeností zapojují nejčastěji majetní Řekové. „Hlavně ti ze státní správy, protože jejich místa jsou přebytečná a oni se bojí o zaměstnání. Být jimi, držela bych pusu a byla ráda, že jsem mohla alespoň doteď využívat nejrůznějších bonusů a pohádkových výhod,“ připomíná dosavadní štědrý sociální a pracovní systém v Řecku.
Přitom právě státní zaměstnanci jsou na tom podle Haladyové ve srovnání s lidmi ze soukromého sektoru dlouhodobě mnohem lépe. „V Česku si všichni myslí, že každý Řek má sedmnáct set euro. Není to pravda. Ti, co jsou u soukromých firem, musí často pracovat šest dní v týdnu, vydělají třeba jen polovinu a vyjdou tak tak,“ tvrdí Břeclavanka.
Řecká krize podle ní ještě zdaleka není zažehnaná. Vidět je to třeba na počtu turistů, kteří do země s antickou historií přijíždějí. „Byla jsem nedávno v jednom letovisku a neviděla jsem ani nohu. Sezonou to otřese. Myslím, že příští rok to bude ještě horší,“ předpovídá mladá žena.
Už nějakou dobu přemýšlí, že z Řecka odjede pryč. Státní krize a nebezpečné ulice ale nejsou jedinými důvody. „Uvažovala jsem o tom už předtím, než k těm problémům došlo,“ říká Haladyová.
