Brněnští lékaři se nechávají uplácet

Farmaceutické firmy uplácejí doktory, aby předepisovali jejich léky. Doktoři z Brna korupci anonymně přiznávají.

Zaplatí dovolenou, koupí vybavení ordinace nebo nabídnou rovnou peníze. Zástupci farmaceutických firem mají různé způsoby, aby přesvědčili lékaře k předepisování právě jejich léků. Případ dermatoložky Elišky Jugové, kterou obvinili kriminalisté na konci června, je prvním, který se dočká soudního procesu.

Bývalá lékařka z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně brala podle policejních vyšetřovatelů několik let od firmy Novartis 250 korun za každé předepsání léku Lamisil. Postup lékařky, která si tak přišla na desítky tisíc korun, není podle oslovených zdravotnických pracovníků brněnských nemocnic výjimečné.

„Jedna lékařka předepisuje pacientům stále stejný lék a na recept vždy napíše, že ho nesmíme zaměnit. Přitom existuje spousta podobných, levnějších léků. S jedním lékem to tak funguje třeba půl roku a poté začne stejná lékařka předepisovat jiný lék opět s formulkou „Nezaměňovat”. Mě ani mé kolegyně nenapadá jiné vysvětlení, než že z toho má vždy nějakou provizi,“ řekla brněnská lékárnice, která nechtěla uvést své jméno. Redakce jej však zná.

Častý úplatek: zájezd

Sedmička náhodně oslovila brněnskou obvodní lékařku, dermatoložku a chirurga. Nikdo z nich uvedené praktiky farmaceutických společností nepopřel. „Firma třeba uspořádá kongres pro doktory v Alpách, kde se pak hlavně lyžuje. Celkově to vypadá líp, než někomu dát peníze na ruku,“ popsala jednu z praktik obvodní lékařka z Brna. Ona ani ostatní oslovení zdravotníci si nepřáli zveřejnit jméno. Už kvůli případné zlobě kolegů, kterým v případě odhalení hrozí až pět let vězení.

Neetické chování některých lékařů si uvědomuje i předseda okresního sdružení České lékařské komory Brno-město Jiří Mach. „Je to letitý problém. Farmaceutické firmy uplácet zkoušejí, protože to u nás jde. Není to ale selhání jen lékaře, úplatek někdo musí nejprve nabídnout,“ připomíná Mach.

Podle bývalé marketingové pracovnice jedné zdravotnické společnosti se korupční praktiky začínají některým firmám vymykat z rukou. „Často si stěžují, že doktoři jsou zkorumpovaní a nic jim není dost. Ale tento systém nastavily firmy samy,“ řekla pod zárukou anonymity.

Sedmička se na problém zeptala i zástupců farmaceutických firem. Na otázku, zda ve svém oboru zaznamenali korupční praktiky dealerů léků, odpověděli stručně. „Podepsali jsme etické kodexy, kterými se řídíme,“ uvedla třeba mluvčí výrobce léků Sanofi-aventis Eva Chaloupková.

Podle policistů je odhalování korupce lékařů obzvlášť složité. „Uplácení většinou nemá žádné svědky, a proto je policie odkázaná na to, že ji jeden z aktérů oznámí. Případ lékařky Jugové je zatím jediný tohoto druhu. V minulosti se policisté zabývali různými podezřeními, ale nakonec případy vždy odložili,“ uvedl mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Formulka „Nezaměňovat“, kterou může lékař napsat na předpis, není sama o sobě jednoznačným důvodem k podezření z korupce. V případech, kdy ji lékař používá nepřirozeně často, a u léků, u kterých to není opodstatněné, však může být vodítkem.

„Lékárník má právo předepsaný lék zaměnit, protože léky s danou účinnou látkou vyrábí více firem a lékárna nemusí mít všechny z nich. Když doktor na recept napíše „Nezaměňovat”, může to být proto, že zrovna s tím lékem má nejlepší zkušenosti nebo že pacient je citlivý na nežádoucí účinky u jiných léků,“ vysvětlila brněnská lékárnice Marie Zagatová. Většina doktorů i lékárnic se ale shodla, že půlroční lpění na jednom léku je podezřelé.

Komunikace lékařů a zástupců farmaceutických firem spadá pod obor lékařské etiky, kterým musí projít každý medik. „Ve výuce jsme se věnovali konkrétně i případu lékařky Jugové. Je důležité, aby to studenti slyšeli, protože česká kotlina je prolezlá korupcí,“ poznamenal odborník na lékařskou etiku z Masarykovy univerzity Josef Kuře.

Měli jste někdy podezření na korupční jednání lékaře? Pište na redakcebrno@mf.cz