Brusel? Vše je o malých úplatcích

Na jedenáctém místě kandidátky Občanské demokratické strany do Evropského parlamentu se nachází karlovarský primátor Werner Hauptmann. Muž, který už v Bruselu působil a který by se tam rád vrátil. Tentokrát jako europoslanec. Jak na Brusel vzpomíná a proč po něm znovu pošilhává?

* V roce 2006 jste odešel z pozice vedoucího kanceláře hejtmana do Bruselu na místo zástupce Karlovarského kraje při Evropské unii. Proč myslíte, že si vás kraj vybral?

To, co mě možná předurčovalo k pobytu v Bruselu, byla moje dlouholetá práce pro kraj jako vedoucí kanceláře hejtmana. Tam jsem nastoupil v roce 2001, kdy se úřad teprve začínal budovat, takže jsem měl nejen zkušenosti s jeho fungováním, ale i dobrý přehled o Karlovarském kraji, což je nutná podmínka pro zastupování v cizině. A hodně mi asi také pomohlo jazykové vybavení, protože kromě němčiny a angličtiny se domluvím i francouzsky.

* Co vás na té práci lákalo?

Když nabídka přišla, měl jsem už zkušenosti s prací ve velké firmě, kterou krajský úřad bezesporu je. Věděl jsem, že půjde o období rozjezdu krajských zastoupení v Bruselu, tedy o velmi aktivní období. Věděl jsem, že budu muset lobbovat za Karlovarský kraj, aby bruselští úředníci o tomto regionu vůbec věděli. A věděl jsem také, že půjde o období přípravy regionálních operačních programů (ROP). Byla to pro mě výzva. Práce, která zapadala do mých představ.

* Jak se mezi lobbisty v Bruselu prosazují zájmy kraje? Můžete popsat konkrétní mechanismus?

No (smích)… Je to o malých úplatcích. Když ale říkám úplatky, myslím tím becherovku, kytičky, karlovarské oplatky, pozvání do Karlových Varů na víkend, aby si dotyčný mohl prohlédnout region, o kterém v Bruselu mluvíme. To je běžná věc. Samozřejmě je důležité neustále komunikovat s kanceláří, která rozhoduje o podkladech, žádostech. Chodil jsem každý týden do kanceláří norských fondů, ze kterých šly peníze na karlovarské letiště, i na ředitelství regionálního rozvoje při Evropské komisi, které se zabývalo přípravou ROPu. S jedním pracovníkem, který měl na starosti Karlovarský kraj, jsem začal chodit na squash.

* Co považujete za konkrétní výsledek svého působení v Bruselu?

Především osobní příspěvek při jednáních během přípravy regionálního operačního programu. To samozřejmě nejde vyčíslit, ale přispěl jsem k náplni programu, aby byl šitý na míru našemu kraji. A pak to bylo karlovarské letiště, kde jsem pomohl získat miliony korun na rekonstrukci osvětlení letové dráhy. A nakonec to jsou stovky propagačních věcí, protože každý den se samozřejmě nedají získávat peníze. Velká část práce krajského vyslance je o propagaci dané lokality.

* Když jste se vloni na podzim rozhodl přijmout post primátora Karlových Varů, mnozí lidé říkali, že tím spácháte politickou sebevraždu. V Bruselu byste prý mohl udělat kariéru. Tedy: sebevražda či vzestup?

Po půlroce už můžu hodnotit úspěchy při jednáních ve vedení města, ale i při komunikaci s veřejností ve Varech, což byla jedna z mých priorit. Mám konkrétní pozitivní ohlasy na to, že se zlepšila komunikace s lidmi a že se podařilo prosadit některé věci přes zastupitelstvo, aktuálně například značná redukce heren.

* Proč jste se tedy rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu?

V době, kdy se v ODS rozhodovalo o vhodném kandidátovi za Karlovarský kraj, jsem byl zaměstnancem kraje, působícím v Bruselu. Když mi kandidaturu nabídli, bral jsem to jako možnost pokračovat v práci, kterou jsem tam dokázal začít.

* Je možné si vykládat vaše rozhodnutí přijmout kandidaturu do Evropského parlamentu jako stesk?

Ne. Na Brusel vzpomínám rád, ale to, co dělám nyní, je stejně pěkné. Kandidaturu do Evropského parlamentu jsem přijal jako novou výzvu.

* Zlé jazyky ve Varech tvrdí, že ale město neřídíte vy jako primátor, ale náměstek Petr Keřka. Mají pravdu?

Zlým jazykům bych rád vzkázal, že všechno je o komunikaci a dohodách, i když někdy těžkých. Pan Keřka je v politice asi dvanáct let. Je razantní, a proto možná některým lidem leze na nervy. Má však své zkušenosti, které dokáže zužitkovat a při řízení města je přínosem. Pracujeme jako tým.

* A daří se vám v tomto týmu prosazovat?

Určitě.