Budějovice jsou centrem hnusu i obdivu

Grand Prix architektů roku 2009 obdržel devětadvacetiletý Filip Dubský z Budějovic. Prestižní cenu dostal s kolegou Pavlem Hladíkem za víkendový dům v Rudolticích ve východních Čechách.

Na schůzky přijede na miniaturním motocyklu Gorilla. Stopětadvacítce přestavěné z Hondy Monkey od budějovického sběratele Petra Hošťálka. Po dálnici s ní jezdí víc než stovkou. „Do tašky na nosiči se mi vejde i notebook. Když přijedu za klientem, buď mě bere, nebo ne. Stalo se mi, že vysoký manažer stáhl po pár minutách kravatu a hned jsme si rozuměli,“ směje se Dubský.
Při rozhovoru nesundá kožené rukavice bez prstů a z čela motocyklové brýle. O mnoha věcech má dopředu jasno. O architektuře jednadvacátého století, veřejných soutěžích nebo o barbarském urbanismu zaviněném zkorumpovanými politiky.

Obdivuje nekonvenční tvary Jana Kaplického

S kolegou Pavlem Hladíkem, jenž většinu času pracuje v Londýně, jsou členy mezinárodního studia Nolimat vycházejícího z filozofie NO-LIMIT-ARCHITECTURE-TECHNOLOGY, volně přeloženo architektura bez hranic. Obdivují nekonvenční tvary Jana Kaplického. Zabývají se takzvanou softwarovou architekturou, která umí vytvářet futuristické projekty na počítači.
Dubský přiznává, že limity v architektuře existují. Jsou v penězích a vkusu investora. Jenomže architekt je podle něj od toho, aby na podmínky přistoupil, nebo je odmítl. Kolik architektů to ale při vidině dobrého byznysu udělá?
„U oceněného víkendového domu jsme měli volné ruce. Objednal si ho fotbalista Rudolf Skácel. Zadání obsahovalo i malý tenisový kurt,“ říká.
Dům v podobě zborceného kvádru v sobě skrývá bazén, několik ložnic, terasu. Má otevíratelnou prosklenou fasádu a systém otvorů, které umožňují efekty různého nasvícení a zastínění. Autoři navrhovali i práce v interiéru a byli u nich. Materiálem je sklo, dřevo, kov.

Urbanismus je na jihu v rukou silných lidí

„Budějovice mohly před sto lety konkurovat v architektuře Linci. Vždyť odtud Görstner táhl koněspřežku a Lanna lodní dopravu. Bohužel teď jejich urbanismus ovlivňuje skupina několika silných lidí, kteří prosadí všechno. Chybí tady veřejná diskuse,“ myslí si Dubský.
Za „hnus“ ze svého pohledu považuje třeba návrh nové cyklostezky na Hlubokou nad Vltavou, vnitřní uspořádání Budvar arény, Modrý most otevřený pro auta u polikliniky Jih nebo autobusové nádraží a satelitní sídliště Kodetka. Obdivuje Dlouhý most představující delta křídlo, i když jeho původní dražší varianta byla prostornější, líbí se mu plavecký stadion.

V rodišti na Budějovicku už Dubský projektoval několik rodinných domů.

Jeho aktivity jsou ale převážně v Praze a v zahraničí. Nevěří průhlednosti veřejných soutěží.
„Veřejné stavby mají vznikat za diskuse. Představoval bych si workshop, na kterém dostanou slovo nejen architekti, ale i zástupci jiných profesí. Přínosem mohou být hlasy třeba spisovatelů, učitelů, techniků,“ tvrdí Dubský, kterému se nelíbí, že město upravuje záplavové oblasti na stavební pozemky a povoluje společenské a nákupní objekty, které mají krátké trvání.
Jedním z jeho projektů pro jihočeskou metropoli je rodinný dům v záplavové oblasti v Havlíčkově kolonii. Má lichoběžníkovitý půdorys, to kvůli možnému postupu vody, a zvýšené přízemí. Objednavatelé projektu manželé Welserovi si ale objekt zatím postavit nenechali.
„Projekt se nám hodně líbí, ale zatím jsme vyřešili bydlení koupí bytu. Možná se ke stavbě domu vrátíme,“ poznamenal Miroslav Welser.