Budování dopravní infrastruktury

Stavebnictví je obor, který zanechává výrazné stopy v krajině a stává se tak nezanedbatelnou součástí našich životů. Výstavba silničních a železničních staveb včetně mostů, tunelů či městských komunikací stojí proto logicky v popředí zájmu odborné i široké veřejnosti.

Výstavba dopravní infrastruktury je také základním předpokladem pro růst ekonomiky státu, což má především v období současné hospodářské krize velký vliv na její další vývoj. Kvalitní dopravní systémy jsou nezbytné pro zajištění dobrého životního standardu dnešní společnosti, a proto je nezbytný další rozvoj, rekonstrukce a modernizace v dopravním stavitelství.

#####Silnice a dálnice

Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě jsou velmi sledovanými projekty, neboť přenášejí největší podíl dopravního výkonu. Hustotou 0,7 km silnic na 1 km2 plochy se Česká republika řadí na přední místa v Evropě. Celková délka dálniční a silniční sítě k 1. 1. 2011, evidovaná Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, činí 55 752 km. Z toho 61 % tvoří silnice III. třídy, 26 % silnice II. třídy, 11 % silnice I. třídy a 2 % dálniční síť. Mostní konstrukce jsou nedílnou součástí dopravních staveb a velmi často tvoří dominantu celého dopravního úseku. Realizace mostních konstrukcí nabízí široké možnosti řešení přemostění, technologických postupů i vizuálního sladění s okolní krajinou. V České republice máme aktuálně 17 283 mostů, přičemž pouze 2454 (14,2 %) z nich je podle stavu nosné konstrukce vyhodnoceno, že jsou v bezvadném stavu. Naopak z celkového množství byl u 16,2 % mostů zjištěn špatný až velmi špatný stav a skoro 700 mostů je v havarijním stavu a jejich rekonstrukce je nezbytná pro zajištění bezpečného plnění funkce.

#####Možnosti podpory

Otázka zlepšování stávající legislativy pro podporu připravovaných investičních projektů s cílem snížení finanční náročnosti patří mezi aktuálně velmi diskutovaná témata orgánů veřejné správy. Pro podporu realizace v oblasti dopravních staveb jsou velkým přínosem prostředky poskytnuté od Evropské unie z Operačního programu Doprava (OPD) nebo Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Od zahájení Operačního programu Doprava v roce 2007 do konce roku 2010 bylo ministerstvem dopravy schváleno ke spolufinancování celkem 51 silničních projektů, přičemž příspěvek z OPD bude činit přibližně 50 miliard korun. Uvedená finanční podpora je alokována z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj a je poskytována v rámci OPD. Při výstavbě a modernizaci silničních a dálničních staveb je nadále také žádoucí partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzv. formy PPP, které je však předmětem častých diskusí.

#####Hledání rovnováhy

Nejdůležitějším problémem, který je třeba v rámci rozvoje silniční a dálniční sítě řešit, je nalezení odpovídajících proporcí mezi omezenými finančními prostředky, které je stát schopen do dopravní infrastruktury investovat, a oprávněným požadavkem zajištění rychlosti, bezpečnosti a komfortu přepravy při respektování šetrného vztahu dopravních cest k životnímu prostředí. V současné době je kladen požadavek na rychlou a ekologicky šetrnou městskou dopravu s praktickou infrastrukturou a zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, že neustále vzrůstá mobilita obyvatel a zvyšují se rovněž nároky na kapacitu a kvalitu přepravy, je nezbytný rozvoj nejen v silniční dopravě a související infrastruktuře, ale také v železničních sítích a městské tramvajové dopravě.

#####Železniční síť

Délka železniční sítě České republiky k 31. 12. 2011 činí 9470 km, její součástí je 6722 mostů v celkové délce přes 150 km, 156 tunelů v celkové délce přes 40 km a skoro 8300 úrovňových přejezdů. Téměř všechny naše železniční tratě byly vybudovány již za monarchie, přičemž první železnicí na našem území se stala v roce 1828 koněspřežná dráha Linz – Summerau – Horní Dvořiště – České Budějovice. S rozvojem železnice souvisí výstavba a modernizace tranzitních koridorů a železničních uzlů vedoucích napříč celou Českou republikou. Kromě úprav samotných tratí je nutné provádět sanace spodních staveb železnic, modernizaci železničních stanic a nádraží, zřizování podchodů a modernizaci souvisejících technologických zařízení. Revitalizací železničních uzlů se zlepšuje kvalita cestování včetně bezpečnosti a pohodlí ve veřejné přepravě.

Prioritním cílem státu je směrovat investice do mezinárodních koridorů, aby byla podpořena konkurenceschopnost v nákladní přepravě vůči silničním komunikacím, které jsou neúměrně přetěžovány. Podíl nákladních vozů přitom tvoří skoro 90 % z celkové železniční přepravy. Strategickým cílem realizace koridorů je zajistit kvalitní mezinárodní spojení České republiky se sousedními zeměmi včetně respektování vnitrostátních potřeb rychlého a kvalitního spojení mezi jednotlivými regiony České republiky. Mezi další cíle patří zvýšení bezpečnosti provozu pomocí nových účinnějších technologických zařízení a zvyšování cestovní rychlosti, bezpečnosti a kultury cestování.

*Foto: EUROVIA CS a archív*