Mt. Gox byla v minulosti největší burzou pro obchodování s kybernetickou měnou bitcoin na světě. V únoru se však zhroutila a požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. V žádosti tehdy uvedla, že v důsledku útoků hackerů zřejmě přišla o 850 tisíc bitcoinů, což při současném kurzu představuje zhruba 450 milionů dolarů (devět miliard korun). Později však téměř čtvrtinu ztracených bitcoinů objevila na nepoužívaných účtech.
Likvidace pro věřitele v bankrotových případech obvykle znamená, že získají zpět menší část svých pohledávek. Podle jednoho zdroje blízkého firmě Mt. Gox nicméně stále existuje naděje, že se pro burzu najde kupec. Věřitelé by v takovémto případě mohli získat část případných budoucích zisků.
List již minulý týden informoval, že burzu Mt. Gox chce koupit skupina investorů za symbolický jeden bitcoin. Skupina prý doufá, že obnoví aktivity burzy, a chce dát stranou polovinu transakčních poplatků, aby časem splatila dluhy zákazníkům a ostatním věřitelům.
Měna bitcoin vznikla v roce 2009. Je navržena tak, aby ji nemohly ovlivňovat vlády ani centrální banky. Kybernetické mince „razí“ síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 milionů, což má být kolem roku 2140.
Kurz bitcoinu je však vysoce nestabilní a podléhá extrémním výkyvům. Důvodem je i to, že bitcoin není všeobecně uznávanou a přijímanou měnou a pohyby jeho hodnoty ukazují, že je považován spíše za vysoce spekulativní investici. Kritici měny bitcoin často upozorňují na její zneužitelnost pro praní špinavých peněz.
