Snad každý chtěl být v dětství princ nebo princezna a žít na zámku. Dlouhé chodby plné trofejí, brnění nebo obrazů, postel s nebesy, velká zahrada a místo auta kočár. Život na zámku je ale spíš řehole. O tom mohou vyprávět majitelé usedlostí, kteří koupili zámek v žalostném stavu a zatím do něj strkají jen peníze.
Dotace? Ani náhodou
Práce za dvě stě milionů má za sebou Jan Pelánek, který koupil zámek v Týnci u Klatov. Spolu s ním dělá na opravách dvacet lidí a zdaleka ještě nejsou hotovi. „Ze zámku chci udělat muzeum moderního umění a kulturní centrum. To je ovšem plán, s nímž nemám nárok na nějaké velké dotace,“ tvrdí majitel. „Kdybych tady dělal nějaké protidrogové centrum nebo ligu proti rasismu, věřím, že bych měl peníze ze dne na den,“ dodává.
Zámečtí páni sice naráží na závist a zlomyslnost lidí, na druhou stranu se ale jiní domnívají, že bez pomoci nových majitelů by některé zámky dávno spadly. „Týnec se začíná měnit k lepšímu. Občas se tady zastavím, když jedu na Klenovou,“ míní Pavel Jindřich z Klatov. Všechny opravy platí Jan Pelánek z vlastní kapsy nebo z drobných dotací. Ty ovšem na celkovou rekonstrukci zdaleka nestačí. „A to nebyl týnecký zámek v žalostném stavu, když jsem ho koupil. Třeba můj kamarád koupil zámek v Tetěticích a ten byl opravdu na spadnutí. Do takové stavby bych se já nepustil,“ dodává Pelánek.
Na zámek čeká čtyři roky
Sehnat v dnešní době zámek, který by kupci vyhovoval, je prý nadlidský úkol. I když se realitní kanceláře předhání v nabídkách historických objektů, většinou na nich zájemci najdou chyby. „Jezdím po západních Čechách už čtyři roky a pořád nemohu nic sehnat,“ stěžuje si Martin Rejžek. K mání je sice zámek v Otíně nebo v Nemilkově, ty jsou ovšem podle fajnšmekrů špatné.
„Nemilkovský zámek je ruina, do které je třeba dát spoustu peněz. A ani není na hezkém místě. Naopak Otín je sice v pěkném stavu, ale z historického hlediska je to zničený barák, protože ho někdo částečně upravil ve stylu dvacátého století,“ vysvětlil Pelánek s tím, že v Německu nebo ve Francii je nabídka mnohem pestřejší a tamní zámky jsou ve velmi slušném stavu. Otín má navíc špatnou pověst díky bývalému zámeckému pánu Heinzi Winfriedu Müllerovi, který byl několikrát obviněn z pedofilie a pletky s nezletilými chlapci měl i mezi zdmi zámku.
Stejně jako k Týnci byl osud milostivý i k zámku v Běhařově. V nabídce realitní kanceláře byl zhruba týden a zájem byl tak velký, že se kupci mezi sebou málem poprali. Vše nakonec vyřešila záloha, kterou jeden ze zájemců složil na místě. Samostatnou kapitolou je zámek Lázeň v Chudenicích, který se začíná pomalu rozpadat. Letní sídlo Černínů s velkou zahradou dostal po znárodnění ve čtyřicátých letech plzeňský pivovar, který zde několik let provozoval rekreační středisko a po roce 1989 zámek pronajímal hoteliérům.
„Jenže na zámku leží restituční spor. Soud rozhodne, zda pivovaru objekt zůstane, nebo ho vrátí rodu Černínů. To byl hlavní důvod, proč se současný správce nehrnul do velkých oprav a do zámku už zatéká,“ říká starosta Chudenic David Klíma.
