Bylo to jen prasknutí. Ale změnilo jim plány na nadcházející sezonu

Dva měsíce a dvakrát půl roku. To jsou odhady léčení vážných zranění extraligového hokejisty Ivo Kotašky a prvoligových fotbalistů Petra Benáta s Martinem Leštinou.

Mohou být naštvaní. Mohou žehrat na nepřízeň osudu. Ale to je tak všechno, co v současné chvíli svedou.
Fotbalisté Martin Leština s Petrem Benátem a hokejista Ivo Kotaška. Pro tři vrcholové sportovce z Českých Budějovic skončila sezona ještě dřív, než začala. K jejich smůle pro ně mohla být úspěšná.
Všichni absolvovali celou letní přípravu bez zranění. Trenéři s nimi počítali do základní sestavy svých celků. Ovšem první dva museli odložit kopačky a třetí brusle jen po pár minutách na trávníku a ledě. Místo zápasů je čeká rekonvalescence. Za jak dlouho se vrátí do hry, ani jeden z nich v tuhle chvíli netuší.

1. Martin Leština

Celou letní přípravu fotbalista Martin Leština oddřel. Běhal, posiloval, hrál přátelské zápasy a dostal se i do základní sestavy prvoligového celku. Jenže jeho fotbalový podzim trval přesně šestatřicet minut a spolehlivý obránce si do konce podzimu zřejmě nezahraje.
Nebyl to faul soupeře. Žádný brutální zákrok. Ale jen špatný pohyb, který ho odsoudil k několika měsíční rekonvalescenci. Přetržený přední zkřížený vaz. Tak zněla diagnóza, která v drtivé většině případů odsuzuje k operaci.
„V současné chvíli posiluju a běhám. Při tom mě koleno nebolí, ale stále cítím, že to není stoprocentní. V současné době čekám. Je i varianta, že bych nemusel na operaci,“ říká s nadějí Martin Leština. V tom případě by se doba jeho léčby výrazně zkrátila.
Tento svízel je nejtěžším zraněním v jeho dosavadní kariéře. Zatím žádné těžké zranění, kvůli kterému by dlouhodobě chyběl, neměl. „A právě proto, že jsem s kolenama nic neměl, tak nevím, co od toho očekávat,“ míní devětadvacetiletý hráč.Nikdy neměl místo v základní sestavě jisté a vždy o něj musel bojovat. Teď, když se zdálo, že by se mohl na delší dobu v základním kádru zabydlet, přijde zranění. „Mrzelo mě to jako blázen, ale člověk nesmí propadnout depresi. Musí se pořád udržovat a doufat, že to bude brzy dobré,“ popisuje Leština.
Když nemůže aktivně na trávník, chodí se na zápasy prvoligového celku alespoň dívat z tribuny. Na domácích střetnutích od té doby nechyběl, stejně jako na trénincích. Tam sám běhá, jezdí na rotopedu nebo posiluje. Z dění v kabině tak nevypadl. „Když ale člověk nemůže trénovat naplno, je to pak na houby,“ přiznává.

2. Petr Benát

Kdyby se vyhlašovala anketa o budějovického sportovního smolaře roku, byl by záložník prvoligových fotbalistů SK Dynamo jasným adeptem na vítězství.
Zdravotní trable, které prožil v poslední době, se nepovedly jiným hráčům za celou kariéru. Před rokem a dvěma měsíci si natrhl zadní zkřížený vaz v koleni a na trávník se vrátil až letos v průběhu jara. „Přesně půl roku od doby, co se mi to stalo,“ vrací se k nepříjemným vzpomínkám Benát.
Postupně získával formu. Absolvoval celou letní přípravu, ale vydržel jen dva zápasy. V tom třetím proti Spartě Praha už hrál jen do devětačtyřicáté minuty. „Absolvoval jsem dva souboje s protihráčem v rozmezí pár minut. Jednou mi nohu přisedl a jednou do mě šel šlapákem. Za další tři minuty jsem vedl nohou míč a cítil jsem, jak mi v noze něco křuplo. Věděl jsem, že bude zle,“ popisuje klíčové okamžiky, které ho na následující půlrok vyřadily ze hry.
Natrhl si zadní zkřížený vaz ve druhém koleni a zase ho čeká dlouhá rehabilitace. „Přečetl jsem si někde studii, že tohle poranění je hodně vzácné. Asi dvě procenta ze všech zranění kolena,“ dodává. A jemu se to stalo dvakrát během deseti měsíců.
Benátovi je jednatřicet let. Je v nejlepším fotbalovém věku. Tvořivý záložník potřeboval hrát, aby získal novou sebedůvěru a herní praxi. „Je to dost demotivující. Asi čtrnáct dní jsem vůbec na fotbal neměl pomyšlení. Teprve v pondělí tento týden jsem byl poprvé na stadionu,“ líčí Benát.
Nedíval se na fotbal v televizi, nechodil na stadiony. Chtěl mít od něj klid. V současné době už se cítí psychicky lépe. Nohu se speciální ortézou musí mít stále ve stejné poloze. Pomalu začíná rehabilitovat. Ortézu smí sundat až za osm týdnů. „Doufám, že celá rehabilitace už bude trvat kratší dobu, protože vím, co mám a nemám dělat z předchozího roku,“ podotýká. A vzhledem k tomu, že loni byl navíc na artroskopii kolene, je situace letos o něco pozitivnější. Průtahy by nemusely být tak velké. „Ovšem je to také to jediné pozitivum, které na tom je,“ usmívá se. Nic jinému mu ani nezbývá.

3. Ivo Kotaška

V minulé sezoně se vrátil hokejista Ivo Kotaška do Českých Budějovic z prvoligového Tábora. V této sezoně měl být jedním z obránců základního kádru HC Mountfield. „S Kotym jsme počítali,“ říká hlavní trenér budějovického celku František Výborný.
Jenže zkušený bek začátek extraligy jistě nestihne. Před necelými dvěma týdny byl na operaci zlomené klíční kosti. „Teď čekám na návrat doktora Vodičky, abychom se domluvili, co bude dál,“ líčil třicetiletý Ivo Kotaška na začátku tohoto týdne. „Je to nepříjemné, ale stalo se a člověk to nevrátí,“ dodal.
V celé přípravě na suchu se budějovickému týmu zranění vyhýbala. Jen co mužstvo vlezlo na led, hned o jednoho hráče přišlo. V případě Kotašky to bylo ve druhém přípravném zápase a na vině byla otevřená dvířka od trestné lavice.
„Vyvážel jsem puk a chtěl ho vyhodit přes červenou čáru. V Plzni nechali otevřená dvířka na střídačku, do kterých jsem nalítnul a díky tomu se kost zlomila,“ popisuje Kotaška. Protihráč Dvořák dohrál klasický souboj. Žádný faul. Ovšem ke smůle budějovického hokejisty ho nasměroval přesně do dvířek trestné lavice.
Zlomenina klíční kosti nepatří podle Kotašky k těm nejtěžším zraněním, které ho mohou v kariéře potkat. „Myslím, že kolena nebo ramena jsou horší. Doufám, že tohle bude jedno z lehčích zranění a že se brzy uzdravím. Ovšem v tuhle chvíli nevím, co s tím můžu mít za následky,“ dodává.

Několik zranění z nedávné historie:

Karel Poborský

lymská borelióza

„Takhle dlouhou pauzu od fotbalu jsem nikdy neměl,“ říkal na podzim roku 2006 fotbalista Karel Poborský. Zničehonic mu lékaři diagnostikovali lymskou boreliózu a fotbalový záložník nehrál půl roku. Poslední utkání sehrál na konci srpna se Slováckem a dal gól téměř od půlky hřiště. Znovu naskočil až na jaře.

Michal Sukuba

zranění kotníku

Jedno z míst, které mívají volejbalisté nejčastěji poraněné, je kotník. V lednu 2010 se mu nevyhnul ani blokař VK Jihotroj Michal Sukuba. Byl mimo téměř měsíc.

Martin Tůma

zranění kotníku

V předkole play-off uplynulé sezony dupl bruslí na kotník budějovického beka Milan Bartovič a přetrhal mu tím vazy v kotníku. Šest týdnů měl hráč sádru.

Dominika Červenková

problémy s páteří

Moderní gymnastka měla problémy se zády, zánět achilovky a podobně. V roce 2007 poprvé přerušila kariéru a už na ni nenavázala. V jednadvaceti letech ji pak definitivně ukončila.