Bývalý zaměstnanec prohrál soud s automobilkou Hyundai

Miroslav Běčák je druhý dělník, který se soudí s automobilkou Hyundai v Nošovicích o neplatnou výpověď. Okresní soud ve Frýdku-Místku ve čtvrtek jeho žalobu zamítl. Běčák se na místě odvolal.

Bývalý zaměstnanec automobilky Hyundai v Nošovicích se ve čtvrtek snažil skoro čtyři hodiny přesvědčit soudce o tom, že dostal před půlrokem neoprávněný vyhazov. Běčák v továrně pracoval více než deset měsíců. Zaměstnavatel ho mimo jiné propustil kvůli tomu, že odmítl chodit na noční směny. Běčák u soudu tvrdil, že k tomu neměl potvrzení od lékaře a také mu vadilo, že není v automobilce dostatečně zajištěná bezpečnost práce. „Je mi jedno, jak soud dopadne. Chtěl jsem poukázat na nešvary v továrně,“ tvrdil ještě na počátku přelíčení Běčák. U soudu se hájil sám.
Čtyřhodinové líčení začalo poměrně nezajímavě, avšak ke konci se zvrhlo ve frašku, která vyústila v trapné dohadování mezi soudcem a Běčákem.
Ukázalo se totiž, že pro své absence nemá bývalý zaměstnanec žádný pádný důvod a nesnažil se je dříve ani pořádně omluvit. Nabízela se pak otázka, proč vlastně spor u soudu skončil. Svědek Martin Staško, který byl Běčákovým nadřízeným navíc uvedl, že si Běčák na nic ani nestěžoval a do práce prostě přestal chodit. „Byl jediným člověkem, který ty noční směny odmítl,“ dodal Staško. Běčák svou absenci vysvětloval až u soudu. „Na noční jsem nešel protože jsem se bál úrazu. V noci nás pracuje málo a kdyby se někomu něco stalo, nemá mu kdo pomoct,“ poukazoval Běčákem a odkazoval se na případ, kdy spadla kolegovi kapota na hlavu. Běčák prý odmítal chodit na noční směty také kvůli chybějícímu lékařskému potvrzení. „Měli mne prohlédnout, jestli jsem k tomu způsobilý,“ trval na svém. Místo nočních směn se Běčák domáhal nástupu do práce ve dne. „Museli jsme na něj zavolat policii. Neměl v té době na pracovišti, co dělat,“ komentoval událost právník Hyundaie Petr Michník. Běčák pak přestal chodit do práce úplně. „Napsal jsem do Hyundaie, že chci vysvětlit důvody, proč mne vykázali. Nic mi nepřišlo, a tak jsem čekal,“ obhajoval své jednání Běčák. Neomluvených směn tak přibývalo, což byl pro automobilku to byl důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru. Stání mělo trvat podle plánu jen dvě hodiny, nakonec se protáhlo na čtyři. Běčák se totiž chopil iniciativy a jakmile dostal slovo, začal klást svěkům doplňující otázky. Soudce Radomír Josiek ho musel často mírnit s tím, že jednání vede on a ne Běčák. „To je moje taktika,“ bránil se Běčák. Další svědek Roman Fluksa zase stále kroutil hlavou a říkal, že už je z toho jelen. Pořádek do jednací síně vneslo až rázné soudcovo zvolání“ „Tak dost!“
Automobilce dal Josiek zapravdu bez dlouhého váhání. „Absence byly hrubé porušení pracovní kázně. Výpověď vidím jako oprávněnou. Co se týče lékařské prohlídky, pan Běčák ji absolvoval a nepíše se v ní o žádném omezení,“ uzavřel Josiek.
Běčák se okamžitě odvolal.