Na ulici jej lidé potkají buď v uniformě, nebo v oblečení od Pumy. Policejní mluvčí a preventista René Černohorský zvládá při své práci ještě fotbal, hudbu, velkou rodinu a poslední dobou i vaření.
Co jste poslední dobou dobrého uvařil?
Není to zatím moc dlouho, co se snažím častěji vařit. Většinou jsou to drobnosti, třeba bramboráky, když se u mě sejdou známí. I když nedávno jsem dělal vepřové na pivu a nakonec z toho byla dobrá rajská omáčka. Úspěch ale měla svíčková, kterou jsem připravil na rodinnou oslavu.
Rodinu asi máte velkou.
Jsem potřetí ženatý, takže mám celkem pět dětí v rozmezí šestnáct až osmnáct let. Jsou to tři kluci a dvě holky, z toho dva synové jsou moji vlastní. Všichni mají blízko ke sportu, podobně jako já, tak je někdy vytáhnu na fotbal. Můžu vlastně postavit malý tým.
Jaký sport je vám nejbližší?
Jednoznačně fotbal. Ten jsem hrával od malička, mám i fotbalovou základku. Hrál jsem nejprve v Opavě, pak
v Hradci nad Moravicí. Zůstal jsem i jako trenér nebo předseda komise pro mládež. Teď už aktivně hraju jenom občas, starám se ale o mládežnické kempy, turnaje a přípravu.
Pracujete s dospívajícími i jako policista?
I když jsem vlastně pořád na telefonu a snažím se dávat informace novinářům, mou hlavní pracovní náplní je mládež a prevence. Pořádáme besedy, objíždíme školy s přednáškami, organizujeme dětské dny.
Jak jste přišel na to jít
k policii?
Po dokončení gymplu a po půlroce na vojenské vysoké škole v Bratislavě jsem si uvědomil, že skončit jako voják
z povolání není úplně to, co bych si představoval. Chtěl jsem být trochu víc užitečný, a to se mi zdálo u policie možné. Než jsem ke sboru nastoupil, nějakou dobu jsem rozvážel chlebíčky a cukrovinky. U policie jsem začal jako hlídkař, dozorčí a nebo taky vyjednavač.
Popište, jak vypadala třeba práce policejního vyjednavače.
Byla to nově zavedená funkce a dělal jsem ji doplňkově. Celkem jsem jel jako vyjednavač ke třem případům. Vždycky šlo o skokany.
Podařilo se vám sebevraždu jim rozmluvit?
Ani jeden nakonec neskočil. První se k tomu chystal na stožáru vysokého napětí, ale rozmyslel si to celkem rychle. Další chtěl skočit z vysílače a třetí do schodiště v jednom činžáku.
Nechybí vám práce v terénu?
Nesedím moc často v kanceláři nad papíry. Každý den je pro mě úplně jiný a těžko předvídatelný. Rád dělám i práci mluvčího. Baví mě otevřeně říkat, co se děje. Pokud to jde, snažím se odpovídat každému na vše, na co se zeptá.
Je na tom Opava s kriminalitou hůř než okolní města?
Není to až tak zlé. Vzhledem k tomu, že jsme tranzitní město mezi Bruntálem a Ostravou, to jde. Máme třeba minimálně závažných trestných činů, jako jsou vraždy či loupeže, daří se nám objasnit každý druhý případ.
Co protizákonného se
v Opavě děje nejčastěji?
Většinou jsou to menší krádeže v obchodech, kapsářství, ukradená kola a vloupání do aut. Mne osobně nejvíc zamrzí, když někdo podvede důchodce. Je hrozné, že si celý život spořili na stáří a najednou je všechno pryč.
Dokážete si od práce odpočinout?
Mám kolem sebe hodně lidí, takže mám spoustu známých. Rád s nimi třeba zajdu na pivo. Velký relax je pro mě fotbal a poslední tři roky taky zahrádka.
Jste domácí kutil?
Tak to vůbec ne, jsem spíš panelákový typ. Jsem manuálně dost neschopný, ale pomalu začínám objevovat šroubovák, kladivo a podobně. Když chci ale úplně vypnout a nasbírat energii, jedu k moři. Snažím se vyjet alespoň jednou za rok.
Máte oblíbená přímořská místa?
Preferuji pobřeží, která jsou dostupná autem. Nejčastěji je to Chorvatsko nebo Bulharsko. Hodně mě láká Egypt, mám ale docela respekt z létání, takže musím počkat, až tam postaví cestu.
Nějakou dobu jste vystupoval s kapelou Rotující kedluben. Šlo jenom o legraci, nebo máte k hudbě vztah?
Byla to fakt spíše sranda. Jinak je hudba fajn a mám ji rád. Zejména mě chytili v deseti letech Olympici. Od patnácti let jsem jezdil všude za nimi, byl jsem na všech oslavách a dohromady jsem byl asi u stovky vystoupení. S lidmi z kapely si dodnes tykám a je to pro mě srdcová záležitost.
Podobně jako vaše oblečení?
Podle toho mě asi všichni poznají. Nevycházím jinak než v uniformě, nebo v oblečení Puma.
