Centimetr pod mírou? Běžné | E15.cz

Centimetr pod mírou? Běžné

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Sedmička byla u testování míry točeného piva v budějovických hospodách. Kontrolu dělalo Sdružení na obranu spotřebitelů.

Kolik centimetrů nedotočeného piva je schopen tolerovat zákazník? Malý test budějovických hospod minulé pondělí ukázal, že ochota reklamovat podměrečnost je přímo úměrná velikosti žízně a teploty vzduchu. Většina hostů nad malým obsahem jenom mávla rukou.
Třicet ve stínu a fronta u kiosku na lidovém koupališti u Malého jezu. Tak začíná anabáze spolu se dvěma pracovníky z budějovického centra Sdružení na ochranu spotřebitelů (SOS). Stejnou kontrolu absolvovali už vloni, dělali ji i jejich kolegové v dalších krajských městech. Podle norem může být hladina čerstvě natočeného piva nejvýš půl centimetru pod ryskou.
„Tehdy kontrola dopadla pro spotřebitele špatně. V testu propadly i budějovické Masné krámy a Budvarka. Úplně nejnižší hladinu měly sklenice v Ostravě a Brně,“ říká Pavel Kolář, který je profesí veterinární lékař.
Špatnou míru točeného piva kritizují Češi od počátku pivovarnictví. „Proč je pivní pěna bílá? Aby se zdála míra větší. Kdyby byla například černá, zdála by se darebná míra mnohých hospodských ještě hanebnější,“ napsal v roce 1880 Jan Neruda.
V soukromém klubu U Táty u Malého jezu je v pořádku jenom kofola, pivo je centimetr pod značkou. To místním nevadí. „Nejdřív se napiju a pak koukám, kolik v půllitru mám,“ směje se žíznivý cyklista otázce, zda sleduje míru.
Klub nemá podle SOS v pořádku ani další náležitosti. Například vyvěšené jméno vedoucího a živnostenský list. Pokračujeme k hospodě U Havlíčka, další štací je restaurace na vlakovém nádraží, pak Juvel a nakonec Masné krámy. Na první pohled jsou všechny pivní hladiny nižší o centimetr i víc, hostinští ale při reklamaci ochotně chybu napravují. V Juvelu a Masných krámech objevujeme další zajímavost: ryska označující správnou míru je na sklenicích téměř neviditelná. Česká obchodní inspekce tvrdí, že čepovat se může i do sklenic bez rysek. Pokud je host nespokojený, má si nechat natočený nápoj přeměřit přelitím do sklenice s cejchem.
Další neznámou kolem norem je otázka, zda se do správné míry počítá i pivní pěna. Při takové kontrole musí host počkat, až pěna spadne. „Při soutěžích mistrů výčepních se bere dobrá míra piva jako výška hladiny na rysce. Pěna je nadstavba,“ míní druhý z inspektorů SOS Roman Bureš. To samé si myslí i vedoucí restaurace U Havlíčka Michal Pilbauer. „Pivo se musí umět natočit. Nemám problém hostu sklenici doplnit,“ míní. Pivo od něj dostává i Václav Červenka, zkušený pivař. „Do centimetru míru toleruju, když je nad ní pěna. Když se mi něco nelíbí, řeknu to číšníkovi rovnou do očí,“ dodává Červenka.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video