Od začátku roku se podle těchto dokumentů nastavují ceny velkých dopravních staveb, jako jsou dálnice nebo železniční koridory.
Cílem je zamezit předražování staveb. Podle ekologů z neziskové organizace Oživení však normativy předražování staveb nezastaví.
,,Jsou bezpochyby užitečným nástrojem, který zpřehlední financování dálnic, zejména na počátku stavebního záměru, ale riziko značného navyšování nákladů v průběhu schvalování a samotné výstavby neřeší,” řekl zástupce Oživení Martin Kameník. Konečné vysoké ceny jsou podle něho důsledkem nepřiměřeného množství dodatečných nákladů, které po skončení téměř nikdo nekontroluje. Tuto praxi potvrzuje i František Lehovec z Fakulty stavební ČVUT. ,,Stavební firmy ve snaze získat zákazku za každou cenu jdou s nabídkami dolů. Počítají totiž s tím, že nakonec se ke svým penězům stejně dostanou. Někdy se konečná cena stavby zvýší jen o pár procent, ale například při výstavbě železničních koridorů finální cena narostla o desítky procent,” řekl.
Alfréd Brunclík z Ředitelství silnic a dálnic ČR, hlavního investora dálnic v ČR, však tvrdí, že překračování cen je vždy zpětně kontrolováno. Dopravní expert Petr Moos, který vedl tým pro vytvoření cenových normativů, však připouští, že by kontrola konečné ceny infrastrukturních staveb mohla být daleko intenzivnější. ,,Zatím jsme žádné zadání na nějakou studii v této oblasti neobdrželi, ale v opačném případě by to určitě přispělo k odpovědím na otázky, zda stavíme dálnice draze, či ne,” řekl.
Obě strany ve sporu, ekologičtí aktivisté a ministerstvo dopravy, se vzájemně obviňují, že svá tvrzení o předražování či přiměřenosti cen dálnic opírají o nepodložená čísla a že se srovnává nesrovnatelné.
