Červenou vlnovku vystřídal kroužek. Lidé ve Varech se bouří

Šedočerný nápis Karlovy Vary s červenou vlnkou coby prýštícím pramenem horké a léčivé vody nahradily od nového roku modročervené Karlovy VARY° a hravý kroužek s Celsiovými stupni na konci. Nové logo lázeňského města pořádně dopálilo jeho obyvatele. V letmých průzkumech se proti návrhu autorky Evy Hudečkové postavilo hned devět z deseti oslovených respondentů. To už je pořádná vlna odporu.

Otázka zvyku

„Chápu, že některým lidem se nemusí nové logo hned zalíbit. Je to ovšem otázka zvyku. Doba a grafika jdou dopředu, jde o modernizaci a změnu, není třeba se vývoji bránit,“ hájí nové logo Jiří Klsák, náměstek karlovarského primátora.

Předchozí symbol fungoval, nebo podle mnohých odborníků spíš nefungoval, přes deset let. Především to byly důvody, proč se radnice rozhodla pro změnu.

„Logo odpovídá všem parametrům, které vizuální styl vyžaduje. Že vyvolává takové emoce, jen potvrzuje jeho funkčnost,“ říká průmyslový designér Martin Přibík, jeden z účastníků ve veřejné soutěži o grafickou podobu loga i písma, který vypadl hned v prvním kole. „Přesto musím vítězný návrh podpořit,“ říká designér.

Práce pro odborníky

Příliš nechápe rozjitřenou diskuzi. „Jak byste chtěli hodnotit krásu na deset let dopředu? Je to velmi těžké a složité i pro odborníky, nechme tuto práci jim. Myslím, že také nechcete, aby nám silnice stavěli elektrikáři,“ nabízí Přibík srovnání.

Podobný názor má Jiří Hanek, grafický designér z karlovarského sdružení Pro Tebe Live. „Kdyby měli lidi do všeho mluvit, nikdy by nevzniklo nic, co má nějakou kulturní hodnotu,“ říká Hanek.

Jeho kolegyně Tereza Bredlerová míní, že člověk se nikdy nezavděčí všem. „Důležitější je zeptat se, jestli je to dobře navržené, jestli ta značka je funkční a obstojí v nějakém systému. Pokud odpovědi na to jsou ano, tak proč ne?“ ptá se Bredlerová, která je autorkou nového loga Sokolova a společně s Hankem se podílela na vizuálním stylu města. „Tam to bylo ale jednodušší, protože Sokolov dříve žádné zaběhnuté logo neměl,“ říká Hanek. „Jednou mi můj malý synovec řekl: Strejdo, dneska jsem viděl v Sokolově policejní auto s tím tvým lístečkem. Došlo mi, že pro město je fajn, když i malý kluk je schopný si pamatovat a nakreslit zpaměti jeho logo – symbol. Asi to není moc designérský a soudobý přístup, mně to ale nepřijde špatné,“ usmívá se Hanek.

Bredlerová se stejné soutěže zúčastnila také v Karlových Varech a společně s pozdější vítězkou Hudečkovou postoupila do druhého kola. „Její logo je funkční a životaschopné,“ zastává se teď Bredlerová své kolegyně.

Logo prý nic neříkalo

Starší logo s vlnkou podle ní v sobě nemělo žádný systém. „Vizitky nebo hlavičkový papír s ním neříkají: Tohle jsou Karlovy Vary. Červené kolečko je mnohem srozumitelnější. Celé to musí být jednoduché a zapamatovatelné,“ tvrdí designérka.

Možná by se hodilo dodat: a také co možná nejlevnější. Centrum nejchudšího kraje v zemi nemá příliš na rozhazování. To je také jeden z důvodů, proč se obyvatelé lázeňského města staví k novému logu opatrně. A nejen oni.

„Pokud bychom mohli radit, doporučovali bychom Karlovým Varům přebývající peníze utratit za služby webového informačního architekta a s novým logem ještě počkat,“ píše například server Design Portál.

Jde i o peníze

Jenže vysvětlovat všem ve městě, že nový vizuál není vyhazování peněz oknem, ale smysluplná investice, není po zkušenostech z předchozích let zrovna lehké. Pochopil to třeba provozovatel serveru Místo jako značka. „Sama změna loga, byť by byla k lepšímu, nic nezmůže. Důležité je aktivně a moderně komunikovat – zvát lidi do Karlových Varů a dávat jim jasné důvody, proč tam mají jet,“ říká Miloš Vedral.

Problém grafického designu spočívá podle Hanka v tom, že ho jako obor téměř nikdo nezná. „A dokonce často pořádně ani ti, kteří se jím živí. Přitom je to profese, která se studuje na vysokých školách stejně jako práva nebo ekonomie, říká Hanek.

Debata o logu pak podle něj vyznívá jako diskuze hluchého se slepým. „Přiznám se, že nevím jak a kde by bylo možné se do této debaty konstruktivně zapojit,“ dodává Hanek.

CO DĚLAJÍ MĚSTA PŘI VÝBĚRU LOGA ŠPATNĚ

Špatné výběrové řízení

• U měst je obvyklé pořádat veřejné soutěže. Uspořádat dobrou soutěž je poměrně nákladná a náročná věc. Musí se dobře právně ošetřit postup, obsadit kvalitní porotu a připravit odpovídající a motivující finanční ohodnocení. Města se můžou obrátit s žádostí o konzultaci na některou z profesních organizací grafického designu. Ty znají potřeby a motivaci designérů. Na druhou stranu je chybou těchto organizací, že se více neprezentují u představitelů institucí a nenabízejí jim služby. Zadavatelé často nemají zkušenosti s přesným formulováním toho, co chtějí a proč to chtějí.

Nedostatečně financovaný projekt

• Veřejnost neví, co obnáší práce na logu a jednotném vizuálním stylu. Obvykle není prostor jí to vysvětlit. Lidé často takovou práci považují za vyhozené peníze, a radní proto raději na zadání úkolu vyčlení méně peněz. Nikdo lidem nevysvětlí, kolik úsilí ta práce stojí.

Záměna a nepochopení pojmů

• Soutěž by neměla být na logo, ale na jednotný vizuální styl, bez něj je logo k ničemu, a naopak dobře propracovaný systém vizuálního stylu funguje, i když je jeho součástí nepěkné logo. Například Coca-Cola má podle některých odborníků takové. Jenže jde o to, jak se logo používá. Jak rovná se systematicky a dlouhodobě. Coca-Cola nemá nejcennější brand na světě proto, že má nejkrásnější značku, ale proto, že s ní umí nejlépe zacházet. I v tomto je obsaženo, že nejde tolik o to, jestli se logo líbí nebo nelíbí.