O malém Martínkovi už v Česku slyšel nejspíš každý. Na léčbu jeho vzácného onemocnění, syndromu AADC, věnovali tuzemští dárci přes 150 milionů korun. Dvouletý chlapec tak díky nim může v lednu odcestovat do Francie, kde ho čeká genová terapie. Zdejší velkou solidárnost potvrzují také data průzkumu Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti: alespoň jednou ročně někomu pomůže minimálně 84 procent Čechů. Více o filantropii a o těch, kteří nezištně pomáhají druhým, se dočtete v nejnovějším vydání magazínu e15.
„Pro osm z deseti Čechů je důležité pomáhat potřebným, i když je to méně než před vypuknutím války na Ukrajině. Nejčastěji Češi pomáhají dětem, handicapovaným, zvířatům a obětem humanitárních katastrof, zejména v rámci ČR,“ popisuje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Finančně v uplynulém roce přispělo 40 procent Čechů, z toho osm procent částkou přes 5000 korun.
Aktivisti, odmítači i vyklízeči
Agentura Ipsos rozdělila české dárce do šesti kategorií podle toho, jak jsou ochotni pomáhat. Svou roli u jednotlivých skupin hraje také míra a frekvence jejich zapojení.
| Skupina | Podíl | Charakteristika |
|---|---|---|
| Aktivisté | 10% | Přispívají dlouhodobě a pravidelně, věnují svůj čas i věci (spíše vzdělanější lidé, muži i ženy) |
| Dobrovolníci | 33% | Věnují především svůj čas v dobrovolnických aktivitách (častěji lidé do 35 let) |
| Dárci | 7% | Přispívají pravidelně významnými finančními částkami (častěji vysokoškolsky vzdělaní) |
| Impulzivní | 25% | Přispívají nárazově, nákupem zboží, drobným příspěvkem nebo darováním věcí (muži i ženy rovnoměrně) |
| Vyklízeči | 9% | Darují staré věci, ale jinak se příliš nezapojují (převážně ženy) |
| Odmítači | 16% | Dobročinnost pro ně není téma a nijak se nezapojují (častěji muži a lidé s nižším vzděláním) |
Zatímco ti nejangažovanější, Aktivisti, tvoří desetinu české společnosti, takzvaných Odmítačů, pro které dobročinnost není tématem a do aktivit neziskových organizací se nezapojují vůbec, je podle zjištění agentury Ipsos kolem 16 procent.
Nejpopulárnější jsou lokální sbírky
„Zaznamenali jsme nárůst příspěvků se spuštěním sbírky Na pomoc obcím a obyvatelům, které zasáhl požár v NP České Švýcarsko, na pomoc Ukrajině lidé poslali téměř 30 milionů korun. Češi jsou velice solidární, spojí síly a neváhají pomoci i konkrétním příběhům,“ uvádí Cristina-Carmen Baron z dárcovské platformy Donio.
České dárce podle ní ovlivňuje hlavně naléhavost situace. Potvrzuje, že také na Doniu je největší zájem o pomoc dětem, do této kategorie míří až 70 procent příspěvků. „Letos lidé přispěli čtyřikrát více v sekci Příroda a ekologie, nejméně pomáhali seniorům,“ upřesňuje.
Většina Čechů si myslí, že za pomoc potřebným na svém území by měl být zodpovědný stát. Větší zapojení čekají také od firem, s podporou dárcovství nebo dobrovolnictví ze strany zaměstnavatele se ale setkala jen třetina zaměstnanců. Obecně jsou nejpopulárnější lokální sbírky, méně pomoci míří na rozvojovou a humanitární pomoc do zahraničí.
Lidé v Česku obvykle přispívají spíše nárazově, obvykle je osloví nějaká konkrétní sbírka. Nejčastějším způsobem, jak někomu pomoci, zůstávají dárcovské DMS. Oblíbený je také nákup charitativních předmětů. Stále častější je dárcovství přes rychlou platbu QR kódem nebo na online dárcovských platformách, jako je například Donio nebo Darujme.cz. Jednu konkrétní organizaci podporuje dlouhodobě pouze 23 procent přispěvatelů. Dalších 20 procent sice pomáhá pravidelně, mění ale cíl svých příspěvků.
Běh na dlouhou trať
„Češi jsou úžasní, dokážou se semknout a v akutních případech pomoci závratnými částkami,“ říká Pavlína Saudková, spoluzakladatelka fondu BeCharity. Co podle ní ale často chybí, je právě vytrvalost dárců. „Filantropie je běh na dlouhou trať,“ dodává. Nejen o její cestě k pomoci druhým se dočtete v magazínu e15.
Českou solidaritu dokládají i data Finanční správy z daňových přiznání, která zaznamenala meziroční nárůst darů o téměř 600 milionů korun. Za rok 2022 je fyzické osoby přiznaly ve výši kolem 3,9 miliardy korun. Podle Asociace společenské odpovědnosti přitom daňová přiznání zachytí nejvýše čtvrtinu peněžních darů, které lidé ve skutečnosti věnují.
