Priority VaVaI si kladou za cíl definovat předmět veřejného a státního zájmu. Měly odpovídat „klíčovým potřebám české společnosti“ . Z 91 % však tyto priority definovali mužští experti.
Česká republika má přitom dlouhodobě naprosto nedostatečné zastoupení žen mezi osobami, které rozhodují o směřování výzkumu, vývoje a inovací. V mezinárodním srovnání jí podle nejnovějších statistických šetření v tomto ohledu patří předposlední, 24. místo z 25 evropských zemí. Čí zájem byl zohledněn? Jak byl definován veřejný zájem, když byly vyloučeny zástupkyně poloviny české populace?
NKC-ŽV také dlouhodobě kritizuje ignorování genderové problematiky v české vědní politice.
Česká republika se k naplňování strategie genderového mainstreamingu zavázala hned v několika nadnárodních i národních dokumentech. Veškeré dokumenty, které jsou předkládány na jednání vlády, mají být posouzeny s ohledem na jejich případný dopad na ženy a muže. V tom všem však vědní politika nadále selhává. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, pod níž vědní politiky včetně dokumentu Priority VaVaI spadají, nejenže neplní nebo není schopna tyto závazky plnit, nevyužívá ani možnost požádat o stanovisko Radu pro rovné příležitosti žen a mužů, která se genderovou problematikou na úrovni státních politik zabývá.
Nulová pozornost věnovaná genderovému mainstreamingu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací bude mít dlouhodobý negativní dopad nejen na českou vědu a výzkum, ale též na českou společnost. Jak ukazují zahraniční příklady, zahrnutí genderové dimenze do výzkumného procesu vede k vytváření komplexnější znalosti, jež odpovídá potřebám jak žen, tak mužů, a k vytváření nových příležitostí pro aplikace výzkumu.
