„Izrael má nejen nejhustší koncentraci nositelů Nobelových cen, ale je rovněž lídrem v uvádění vědeckých objevů do průmyslové praxe, zemí startup firem a efektivních venture capital fondů,“ podotýká vicepremiér. „To je pro nás inspirace. S izraelskými týmy se naši vědci mohou dostat mezi absolutní světovou špičku. Prioritou jsou pro nás biotechnologie, nanotechnologie, IT či strojírenství.“
„Izraelské firmy rovněž investují do vědy a výzkumu čtyři procenta HDP (dvakrát více, než české). Navíc spolupracují přímo s univerzitami a výzkumnými institucemi, které díky tomu dokáží komercializovat své myšlenky a nápady daleko lépe, než u nás,“ uvádí dále Bělobrádek. „I my máme co nabídnout. Máme mnoho skvělých vědeckých mozků a nová špičkově vybavená vědecká centra.“
Vedle byznysu a vojáků
Vědecký atašé se stane součástí prozatím sedmičlenné telavivské ambasády, kterou česká vláda v Izraeli provozuje. V současné době tam fungují zástupci například pro byznys či vojenské záležitosti. Náklady spojené s novou pozicí má hradit Evropská unie.
Evropská unie ostatně stojí za velkou částí investic do vědeckých center, o kterých Pavel Bělobrádek mluví. Ty ovšem ve skutečně naráží na mnoho problémů. Kvalitně vybavené budovy stojí, reálný výzkum v nich ale často vázne. Podobné je to také s postupně rostoucími dotovanými datovými centry. Například to v Písku, které celkově vyšlo na téměř půl miliardy korun, stále nemůže najít kritický počet zákazníků.
Vláda se chce více napojit také na další země, zejména USA, Bavorsko, Sasko, Čínu a Jižní Koreu.
Zaměření na Izrael lze nicméně pouze těžko vyčítat. Převážně židovská země podobně jako Česko nedisponuje přírodními zdroji a musí se živit především tím, co lidé vymyslí a vyrobí. Mnoho politiků, zástupců vysokých škol, podnikatelů či vědců na schopnosti Izraele v této oblasti poukazuje. O zemi se hodně zajímají i lidé ze Silicon Valley.
Český vládní zástupce se na tyto schopnosti a možnosti Izraele má napojit a navázat spolupráci jak na vládní úrovni, tak například usnadňovat vědeckou spolupráci, zajišťovat práci na společných projektech a tak dále. Bělobrádek už koncem loňského roku v Jeruzalémě podepsal s izraelským ministrem pro vědu, technologie a vesmír Yaakovem Perim deklaraci a spolupráci ve výzkumu a vývoji.
Podepsaná deklarace
„Obě strany se dohodly na společných výzkumných programech se zapojením univerzit, výzkumných center a firem pro léta 2016 až 2018 v oblasti základního a aplikovaného výzkumu,“ uvedl už dříve vicepremiér.
„Vzájemnou spolupráci vidíme například ve využívání nových vědeckých center, která byla na území ČR vybudována převážně z finančních prostředků EU. Dále chceme posílit výměnné pobyty studentů, doktorandů, výzkumných pracovníků a manažerů výzkumných institucí. Naším cílem je také budování společných konsorcií, která by se účastnila komunitárních projektů jako Horizon 2020.“ Každý rok se mají konat pravidelná setkání, kde se bude spolupráce hodnotit a plánovat další.
Česká republika se o podobných tématech chce také mnohem více bavit s několika dalšími zeměmi. Pro vládu vedle Izraele hrají prim Spojené státy, Čína, Sasko, Bavorsko a Jižní Korea.
nedávno.
