Muž mnoha unikátních zkušeností Zelený, jemuž se například jako jednomu z mála bělochů dostalo cti tančit posvátný pohřební tanec kuarup na největší slavnosti indiánů Xingu v Brazílii, poprvé amazonské indiány navštívil koncem šedesátých let. Při studiu v Londýně se seznámil s některými pracemi o amazonských indiánech, opustil univerzitu a koupil si jízdenku do Rio de Janeira. „V Brazílii jsem dělal číšníka, bydlel ve favelách a pak se konečně dostal k indiánům. Tak tohle byla má první zasvěcovací cesta.“
Nechme je úplně na pokoji, radí etnolog
Další život pak zasvětil studiu jejich znalostí, zvyků a kultury a také snaze o zmírnění dopadu vlivů okolního světa na jejich civilizaci, o jejímž blízkém zániku je přesvědčen. „Dnes jsou za celou historii lidstva nejvíce v ohrožení. Kam vstoupí bělochova noha, je konec. Šanci přežít mají jen tehdy, když je necháme na pokoji. Takzvaný zákon nulového kontaktu je to nejlepší, co pro ně můžeme udělat“, napsal ve svém blogu.
Zelený se svou činností u pralesních indiánů vymykal obecně vžité představě o působení západních vědců a cestovatelů u izolovaných etnik. „Nelítal jsem tam jako poděs s dotazníky, jak jsme se to učili tady na školách, 150 otázek… Čekal jsem několik měsíců, než jsem vytáhl foťák. Všechno jsem dělal participační metodou, takže jsem se jen díval a až pak zapisoval. Snažil jsem se co nejméně rušit, což oni ocenili,“ řekl loni v rozhovoru pro server iDNES.cz.
A jeho přístup se mu bohatě vrátil. Poznal skrytá tajemství těchto přirozeně žijících lidí a stal se jedním z nich. V roce 1989 ho adoptovali Jawalapitiové a jeho duchovní otec šaman Guňitze z kmene Kuikuru a matka Ayrika mu dali jméno Atapana, což znamená „list zelené palmy“. „Znali moje příjmení, proto mi takové dali. Zelená barva je pro ně velice pozitivní, příjemná, to jméno mi pomohlo, aby mě mezi sebe přijali.“
Atapana však nestrávil život pouze pobytem u indiánů. Napsal několik knih, přednáší, hojně publikuje. A také pět let pracoval v diplomatických službách. V letech 1996 až 2001 byl velvyslancem České republiky v Kolumbii a Ekvádoru.
Kritik současné přežranosti
Je znám jako velký kritik současné civilizace. „Jsme totiž chamtivci a nenažranci, které zajímá dnešní plný stůl, a ne, co bude za pět let,“ napsal ve svém blogu. V roce 1991 byl spoluzakladatelem a později také několik let prezidentem Latinskoamerické společnosti a v roce 2003 inicioval založení nadace Velká Amazonie s cílem chránit amazonské deštné pralesy a amazonské indiány.
