Cesta do práce: nervování v zácpě | E15.cz

Cesta do práce: nervování v zácpě

Cestování do práce v Olomouci se může protáhnout. Nejhorší je situace ve směru od Šternberka.

Zatímco stejně dlouhá cesta z Prostějova trvá čtvrt hodiny, ze Šternberka do Olomouce jezdí lidé ve špičce až třikrát déle. Na vyřešení jednoho z nejpalčivějších dopravních problémů Olomouce si ale řidiči počkají.

Milada Hronová bydlí v Dolanech a každý den dojíždí do práce po silnici ze Šternberka. Aby se vyhnula zácpě, raději si přivstane. „Silnice bývá naprosto ucpaná. Proto jezdím ranním autobusem už před šestou. V létě pak radši sednu na kolo, protože je to mnohem rychlejší než autem,“ popsala Hronová.

V ranní a odpolední špičce se kolony tvoří už od Týnečka a táhnou se několik kilometrů až k obchodnímu domu Senimo. Cesta přes Chválkovice trvá i dvacet minut. „Je to divočina. Už jsem se poučil a raději to objíždím. Do Týnečka ani Chválkovic nezajíždím, ale jedu směrem na Samotišky,“ prozradil svůj fígl Petr Mádr z Tovéře.

Katastrofální dopravní situaci na výpadovce na Šternberk má vyřešit východní obchvat města za zhruba čtyři miliardy korun. Ten ale už řadu let zůstává jen na papíře. Aby stavbu vedení města uspíšilo, nechalo udělat posudek, kde by se dalo ušetřit. Ředitelství silnic a dálnic mezitím dokončuje projekt. „Do konce října ho předáme ke schválení ministerstvu dopravy,“ upřesnila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. I pokud ministerstvo investici schválí, začne se stavět stejně nejdříve za pět let.

Sedm a půl kilometru dlouhý úsek obchvatu má začínat na křižovatce u Olympie, mine Holici, povede kolem Hodolan a za Týnečkem se napojí na cestu na Šternberk. Původně měla východní tangenta vést přes Holici a Hodolany, ale proti se postavili zdejší obyvatelé. Prosadili vzdálenější variantu, která půjde blíž k obci Bystrovany. „Tuto trasu už měnit nebudeme,“ uvedl Marek Černý z oddělení koncepce dopravy olomouckého magistrátu.

Na cestách stráví ročně stovky hodin a za jízdenky nebo benzin utratí tisíce korun. Lidé, kteří jezdí za prací.

Autobusové, vlakové nádraží a silnice v okolí Olomouce každé ráno připomínají mraveniště. Necelých třicet tisíc lidí z okolí jezdí do školy nebo zaměstnání do krajského města. Je jich čím dál víc, protože v posledních letech se obyvatelé stěhují kvůli levnějším pozemkům, klidu a lepšímu životnímu prostředí z Olomouce do okolních vesnic. Teď jsou odsouzení ke každodennímu cestování.

Věra Burdová dojíždí do práce v Olomouci z Grygova. Neměnila by. „Je výhoda bydlet na klidnějším místě,“ říká Burdová. Do práce ji ráno vozí autem manžel, odpoledne se spoléhá na vlak. „Spojení směrem na Přerov je dobré. Jen mě mrzí, že zrušili vlak, který jezdil ve dvě hodiny odpoledne. Teď musím hodinu čekat na další spoj,“ lituje Burdová.

Stojí to za to

Na kole nebo autobusem jezdí nejčastěji do zaměstnání na Univerzitu Palackého Milada Hronová z Dolan. Auto volí jen v nejnutnějších případech, protože pak se cesta do práce klidně protáhne na pětačtyřicet minut. Přesto výhody života za městem podle ní převažují a dojíždění nepovažuje za takový problém. „Vlastní dům, klid a čistý vzduch, to bych v Olomouci neměla,“ vysvětluje Hronová, proč raději tráví čas na cestách.

Třiatřicet let bydlel v paneláku, teď už třetím rokem žije v rodinném domku v Tovéři Petr Mádr. „Je to úplně jiný styl života. Po návratu domů na mě čeká další práce kolem baráku, ale nestěžuju si,“ říká vedoucí pobočky stavební firmy, který stejně jako jeho žena pracuje v Olomouci.

Oba jezdí autem, měsíčně dávají za benzin asi čtrnáct set korun. „Manželka nejdřív cestovala autobusem, ale příměstské linky k nám nejezdí moc často. Proto taky začala řídit,“ vysvětluje Mádr. Více než půl hodiny na cestě do práce by strávil nerad. „To už by muselo být skutečně dobře placené místo,“ dodává stavbař.

Auto je pohodlnější

Za volant téměř každý den usedá i fotograf Zdeněk Sodoma. Cesta z Náměšti na Hané do Olomouce mu trvá zhruba pětadvacet minut. „Vlak nebo autobus k nám jezdí každou hodinu, ale horší je to večer nebo o víkendu, kdy toho moc nejezdí. Proto si raději beru auto. Je to navíc pohodlnější,“ říká fotograf.

Protože je na cestování zvyklý, nevadilo by mu jezdit za živobytím ani do vzdálenějších míst. „Do třiceti kilometrů se to dá zvládat,“ míní Sodoma.

Do krajského města dojíždí každý den tisíce lidí z obcí na Přerovsku, Prostějovsku, Litovle, Uničova a dalších vesnic v okolí Olomouce. Nejvíc lidí míří ve směru od Šternberka, kde v menších obcích v posledních letech vzniklo mnoho nových domů. „I pokud jde o vlaky, největší zájem je na trase mezi Šternberkem a Olomoucí. Chceme proto tuto trať upravit a nasadit na ni nové soupravy, aby se spojení ještě zrychlilo,“ uvedl vedoucí oddělení veřejné dopravy krajského úřadu Jaroslav Tomík.

To by uvítala Jana Raclavská, která bydlí ve Šternberku, ale pracuje v Olomouci. Střídavě jezdí vlakem a autobusem. „Vlakem trvá cesta asi dvacet minut. Autobusem můžu jet půl hodiny, ale klidně i hodinu a půl, když chytím spoj, který objíždí všechny vesnice. Na druhou stranu je to levnější. V měsíčním rozpočtu je to poznat,“ vysvětluje mladá žena.

Dojíždění ji stojí měsíčně zhruba tisícovku. Mnohem větší problém ale podle ní představují časové ztráty, kdy musí třeba hodinu čekat na vhodný spoj. A pokud musí být v práci už o půl páté ráno, nezbývá jí nic jiného než přespat u příbuzných. Jinak by se tak brzy ráno do krajského města nedostala. Benzin vymění za plyn

Přestože za prací dojíždí hlavně lidé z měst a vesnic do dvaceti kilometrů od Olomouce, výjimkou nejsou ani obyvatelé ze vzdálenějších míst. Třiačtyřicet kilometrů z Dvorců u Moravského Berouna zvládá každý všední den Ondřej Žák. Jezdil vlakem, ale když mu zrušili odpolední spoj, vyměnil železnici za silnice.

„Je to z ruky, ale když vyjedu ráno kolem půl šesté, ještě to jde. Ale později už doprava houstne a odpoledne je to taky hrůza,“ říká konzervátor z olomouckého Muzea umění. Cestu do práce zvládne za pětačtyřicet minut až hodinu. „Na silnici ze Šternberka do Olomouce nemůžete nikoho předjet, tam jde o život. A kvůli pěti minutám se nechci zabít,“ dodává.

Vstává za tmy, dojížděním stráví hodně času a na domku stihne pracovat jen o víkendu. Ve svém oboru by ale zajímavou práci blízko domova nenašel a stěhovat se blíž k Olomouci nechce. Na vesnici je spokojený. Nevadí mu ani tak čas strávený na cestách, ale nebezpečné silnice. A dojíždění je také drahé. „Denně projedu zhruba dvě stovky, proto uvažuji, že přejdu z benzinu na motor poháněný levnějším plynem,“ dodává.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!