Cesta dobrého koně směřuje na západ

Stopadesát koní z České republiky a Polska bojovalo na kateřinských překážkách ve Velké ceně Opavy.

Jezdecký klub Opava-Kateřinky hostil pátý podnik Českého skokového poháru. Ač předseda klubu Vladimír Hruška věřil, že dvaadvacátý ročník dokáže vyhrát domácí jezdec. Nakonec se domácí nevešli ani na stupně vítězů.
„Není to pro nás ale velké zklamání. Chtěli jsme vyhrát, ale Jiří Hruška, který jel dva koně, udělal drobné chyby. S klisnou Danielou dokonce na posledním skoku, takže nakonec skončil čtvrtý, řekl Vladimír Hruška. Pohár si odnesla z Opavy stále ještě juniorka Lucie Strnadlová s koněm Atalanta z Jezdeckého klubu Trojanovice.
„Na věku u parkúru moc nezáleží. Dobře odjet závod je schopen i důchodce, pokud se udržuje. Naopak, mladí dneska začínají hodně brzo, takže se mohou starším závodníkům bez problémů vyrovnat. Na závodech je to však o dvojici zvíře-člověk, a jak všechno sladí,“ sdělil Vladimír Hruška. Toho potěšil velký zájem. „Přijelo stopadestát dvojic, což je velice slušné. Ne všichni ale startovali ve Velké ceně. Na programu byla i řada doplňujících soutěží. Tam Jiří Hruška vybojoval jedno první a dvě druhá místa,“ uvedl Vladimír Hruška.

Kůň je zábava, ale i velká starost

Jezdecký klub v Opavě navštěvuje osmačtyřicet členů. Z toho patnáct jich pravidelně závodí. „Jezdit na koni, není jenom zábava. Jezdci musejí být hlavně zodpovědní. Koně nejsou jenom o ježdění, ale je to také velká starost a každodenní práce,“ pověděl Vladimír Hruška.
Stáje v Kateřinkách obývá jedenačtyřicet koní Čtyřicet je sportovních a jednoho máme na hypoterapii. Nejlepší z nich je asi kůň Radek, kterého jezdí Jiří Hruška na nejvýznamnějších republikových soutěžích. Ten na výhru určitě měl, bohužel neměl nejlepší den,“ řekl Vladimír Hruška.
Vychovat dobrého koně je složité. Podle předsedy opavského jezdeckého klubu je to jako u lidí. Někdo má talent, jiný ne. „Pokud kůň má předpoklady skákat, tak od tří let začne trénovat. Pak skáče třeba na osmdesáticentimetrových překážkách. Na ty nejvyšší jsou připraveni kolem osmého roku. Jezdectví stojí hodně peněz. V tomhle za zbytkem Evropy pokulháváme. Když se u nás objeví dobrý kůň, většinou jej koupí někdo ze západu,“ upozornil Vladimír Hruška.
Oddíly si dopravu i start na soutěžích platí samy a nejsou to malé částky. „Peníze jsou v jezdectví důležité. Ročně přijde péče o koně na sto tisíc, k tomu je drahá přeprava a podobně. Ty, kteří chodí pravidelně, klub podporuje, nejde to ale dělat u všech na sto procent. Také proto se jezdí parkúr o peníze. Na letošní Velké ceně jsme rozdělovali dvěstě třináct tisíc korun. Za hranicemi se ale jezdí o to stejné v eurech, takže se ta starost dobrým jezdcům vrací,“ vyjmenoval Hruška. Opavský oddíl navštěvují především děvčata. „Je to ale celkem pochopitelné. Když se s ježděním začíná, musí si jezdec s koněm vybudovat vztah a na to jsou holky citlivější. Bývalo celkem běžné, že jich bylo hodně z rozvrácených rodin a u koní svůj cit mohly uživit. Závodění je ale celkem adrinalinový zážitek, u kterého se rizika zranění dají minimalizovat svědomitou přípravu, vyloučit ale nejde,“ řekl Hruška. On i celý klub se už nyní těší na další akce. „Pravidelně vyjíždíme na závody po republice nebo do Polska. U nás ale budeme ještě letos pořádat Memoriál Ericha Režnara, Podzimní závody, Prostata Cup a rodinného Mikuláše na jízdárně,“ vyjmenoval Hruška.