Cesta k moři: Jihočeši zaplatili 600 eur pokuty, po dálnici nejeli

Skupinu jihočeských turistů potrestali slovinští celníci za jízdu bez poplatku po dálnici. Ti tvrdí, že po ní nejeli. Pro ostatní je to varování.

Chorvatsko – ráj Jihočechů. V peklo se ale může změnit při konfliktu s úřady. Prožila si to skupina Jihočechů, kteří v červnu cestovali čtyřmi auty k moři přes Slovinsko. Blízko chorvatských hranic je zastavila hlídka celníků a vybrala od každého řidiče po sto padesáti eurech pokuty. Důvod? Obvinila je, že projeli asi čtyřicetikilometrovou slovinskou dálnici bez placení.
„Nebyla s nimi řeč. Okamžitě nám zadrželi všechny doklady a řekli, že je bez zaplacení nevrátí. Přitom jsme po dálnici nejeli ani metr. Mohli si to ověřit na naší navigaci,“ zlobí se jeden z potrestaných Jiří Bohoněk.
Muž pracuje jako řidič v Budějovicích. Do Chorvatska jezdí každý rok. Letos si se svými známými našel na internetu radu, jak se slovinské dálnici vyhnout po vedlejších silnicích. Nešlo jen o poplatek, který je od července ve Slovinsku nejnižší 876 korun, ale i o čas. V neděli 26. června byla dálnice přeplněná, objeli ji daleko rychleji. „Celníci nám tvrdili, že naše auta pozorovali dalekohledem. Z místa, kde to měli dělat, na naši trasu vůbec nemohli vidět. Řídili jsme se dopravními značkami, žádná dálnici neoznačovala,“ říká další z řidičů Roman Švec.
Jak se k hlídce dostali? Skupina Čechů poslechla návod z internetu. Na vedlejší cestu najeli za rakousko-slovinským přechodem Mureck a mířili na Ptuj, za níž se na konci dálnice napojili na trasu do Záhřebu. Hned za Ptují je zastavila hlídka. Podle svědků zde měla vyhrazenou část silnice a do její odstavné části naváděla auta. Kromě čtyř vozidel Jihočechů ještě další dvě česká a jedno německé. Víc se do prostoru nevešlo. Po hodině dohadování přišli na řadu další.
Nepomohl křik, slzy, ani volání na českou ambasádu, kde jim podle Bohoňka poradili, aby raději zaplatili. „Dostali šest set eur, vrátili doklady a naráz se změnili. Usmívali se, klepali nám na ramena a říkali, přece jsme všichni lidi,“ vypráví muž o Slovincích. Na začátku dovolené přišel o více než tři a půl tisíce korun. Sedmička má k dispozici kopii protokolu o přestupku.
K případu se vyjádřili právníci, úředníci z ministerstva zahraničí a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Shodují se, že proti úřední moci v daném státě nelze bojovat. I když jsme všichni členy Evropské unie. Čeští právníci se pozastavují nad tím, že ve Slovinsku hrozí i za přestupek zadržení dokladů a omezení svobody až na čtyřiadvacet hodin. To nahrává místním policistům, aby vyvíjeli na cizince při řešení přestupku až nepřípustný nátlak. S ním pak mohou argumentovat později u vyšších institucí řidiči, kteří protokol o přestupku podepsali a pokutu ve stresu zaplatili.
Václav Kovář, jihočeský zástupce Nadace BESIP, doporučuje šoférům, aby podali stížnost na české zastupitelství ve Slovinsku. „Cestu znám, dálnice tam končí. Možná je za tím snaha Slovinců dostat řidiče na zpoplatněný úsek dálnice, aby měl jejich stát z turistiky víc peněz,“ míní Kovář.
Místo, kde se Jihočeši dostali do konfliktu, zná dobře i viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Tvrdí, že Slovinci postupovali správně.
„Nemohu posoudit, jestli naši turisté říkají celou pravdu. Slovinští policisté a celníci ale mají právo i při vyřizování přestupku zadržet jejich doklady a pasy. Kontrolují konec dálnice ve směru na Macelj. Je tu místo, kde se zahraniční řidiči špatně orientují a dostanou se tak omylem na dálniční přivaděč,“ popisuje Okamura.
Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Vít Kolář upozorňuje, že řidiči si mají před cestou do ciziny pečlivě prostudovat pravidla místní dopravy. Informace najdou na webu ministerstva.
„Dostat se do konfliktu se zákonem v zahraničí je vždycky dvojnásobně nepříjemné. Pokud se to přece stane, doporučujeme uhradit pokutu bez smlouvání na místě. Je pak nižší o padesát procent. Je dobré zapsat si údaje o policistovi, uschovat protokol a v případě pochybnosti poslat stížnost na naše velvyslanectví ve Slovinsku,“ radí Kolář.
Pracovníci v turistickém ruchu se na nepříjemnost dívají ještě jiným pohledem: podobná nedorozumění škodí hostitelské zemi. Snaží se vydělávat na neúmyslných omylech zahraničních turistů. Jejich obava z postihů může snížit návštěvnost. Předpisy na balkánské trase jsou oproti českým přísné.
Například v Chorvatsku hrozí vysoká pokuta nebo soud za kempování mimo hotely a vyhrazená místa. Chorvati trestají i přespání v autě na odpočívadle. Slovinci mohou zadržet doklady za přestupek na osmačtyřicet hodin.
Za překročení rychlosti v obci o třicet kilometrů je sazba až tisíc eur. Za telefonování řidiče při jízdě nebo nepoužití bezpečnostních pásů sto dvacet eur. Tři sta eur hrozí za jízdu po rychlostní silnici bez dálniční známky. Podle statistiky asociace cestovních kanceláří počet českých turistů mířících do Chorvatska za posledních osm let klesá. Zatímco v roce 2003 jich zaznamenali přes milion, loni necelých sedm set tisíc. V Budějovicích dává nejvíc lidí přednost dovolené v severní Itálii. „Dvě třetiny z nich volí vlastní dopravu. Ale i tam si musí dát naši klienti pozor. Teď řešíme stížnost paní, kterou v Itálii někdo okradl,“ říká Vladimíra Marýšková ze známé budějovické cestovky.