Čeští vědci udělají v pralese inventuru | E15.cz

Čeští vědci udělají v pralese inventuru

Biologové z Jihočeské univerzity a Akademie věd začnou podrobně zkoumat tropický prales. Tím ho zachrání před vykácením.

Půl roku tráví Vojtěch Novotný v tropech, půl roku učí na Přírodovědecké fakultě a pracuje v Akademii věd v Českých Budějovicích. Do Tichomoří se vrací už patnáct let, tak dlouho totiž funguje mezinárodní výzkumná stanice na ostrově Nová Guinea, kterou vede. Střídají se tam vysokoškoláci i vědci z mnoha zemí včetně Evropy, Austrálie a Ameriky. Sčítají a zkoumají druhy rostlin a živočichů, dávají domorodcům práci a starají se o školy.

Právě se chystáte znovu odletět do exotiky, kterou většina Čechů považuje za příjemný výlet za teplem. Jaké počasí vás čeká? Je tam tropické klima, v noci tak pětadvacet a ve dne třicet stupňů. V podstatě denně prší, vlhkost vzduchu je vysoká, což je trochu únavné. To je asi největší rozdíl oproti českému podnebí, protože u nás je v létě suché teplo, což působí mnohem příjemněji.

Nicméně vy tam nejezdíte na dovolenou. Čím vás toto místo zaujalo, že se do něj se studenty i vědci z mnoha zemí stále vracíte? Tento největší tropický ostrov je mimořádný tím, kolik je tam druhů rostlin a živočichů. Evropa je ve srovnání s ním úplně chudá. Toto bohatství ale dosud nikdo detailně neprozkoumal. V ohromné oblasti sahající od Nové Guineje až k Austrálii jsme prvními vědci, kteří budou v takovém detailu a dlouhodobě sledovat rostliny a živočichy tropického pralesa. Nejbližší obdobný výzkum dělají až na Borneu, kde je úplně jiná příroda.

Jaký má význam spočítat a označit rostliny v pralese? Nikdo nemá představu, kolik je tam vlastně druhů a jak se mění jejich počet. Proto na padesáti hektarech lesa vždy jednou za pět let každý strom a keř prohlédneme a zapíšeme, jak se skladba lesa změnila. Tím získáme informace, jak toto přírodně cenné území reaguje na klimatické změny. Zvyšuje se koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší, což je pro rostliny potrava - je tedy zajímavé zjistit, zda to vede k rychlejšímu růstu a co z toho plyne. Postupně zmapujeme i druhy hmyzu a dalších živočichů.

Působí to na mě dojmem, že uděláte na ostrově velkou inventuru. Polepíte prales štítky, které mají třeba židle v kanceláři? Vlastně to bude podobné. Nebudeme lepit, ale rozdáme hliníkové visačky. V obdélníku širokém půl kilometru a dlouhém kilometr jimi označíme každou rostlinku, jejíž kmen je silnější než centimetr. Očekáváme jich tam na tři sta tisíc. Visačky připevníme drátkem a pak na ně zapíšeme, jak se rostlina vyvíjí.

Jak bude proboha ten prales po vaší inventuře vypadat? Z estetického hlediska je to opravdu zajímavé, protože rozvěsíme asi tunu visaček. Někomu to bude možná připomínat moderní umění.

To se děje i jinde na světě? Nebo jsou Češi první, kdo visačkami zaplevelí kus čisté přírody? Takových ploch je ve světě asi dvacet. První vznikla v Panamě v roce 1980 a od té doby přibývají. A co se týká zaplevelení, jak to nazýváte - kdybychom s tím nepřišli, pravděpodobně by se brzy v tom území začalo kácet.

Čili jste tím zachránili kus tropického pralesa před těžbou? Ano. Místní lidé potřebují peníze, vesnice v tom území proto podepsaly smlouvy s nadnárodní malajskou těžařskou společností, která už začala těžit les na jejich pozemcích. Tím ho znehodnotí - porazí atraktivní stromy a buldozerem je vytahají ven. My jsme jedné vesnici pro jejích deset tisíc hektarů lesa nabídli alternativní řešení, které bude šetrnější vůči přírodě. A dlouhodobé - obdobný projekt v Panamě už funguje třicet let. Díky tomu vyhlásila svůj les chráněnou oblastí, kde se nesmí těžit.

Jak vás místní přijali? Zapojujete je do práce? Zaměstnáváme asi dvacet lidí, což je pro obec se 150 obyvateli významné. Navíc se tam staráme o školu, do níž chodí stovka dětí i z dalších pěti vesnic v okolí. Nová stanice se třemi jednoduchými domky vyrůstá uprostřed neporušeného tropického lesa - asi sto kilometrů od naší základny, která leží u provinčního města Madang. Místo je přístupné jedině pěšky, takže tam teď chodí karavany nosičů jako v devatenáctém století. Domorodci se podílejí na stavbě a potom je zapojíme také do výzkumu v terénu.

Vědí vůbec místní obyvatelé, jaké bohatství je obklopuje? Žijí v těsnějším spojení s přírodou než Evropané, navíc je tam silná tradice víry v lesní duchy a magii. Ale zároveň velice rychle vstřebávají moderní vlivy a chtějí si zlepšit životní úroveň. Není pochyb, že za to dřív nebo později budou ochotni zaplatit, třeba právě těžbou dřeva. Proto chceme na rozmanitost tropů upozornit. Je to i varování, že likvidace každého kousku pralesa vede ke ztrátám, které si většina lidí vůbec neumí představit.

Entomolog Vojtěch Novotný Narodil se roku 1964 ve Svratce na Vysočině
Vystudoval Univerzitu Palackého v Olomouci
Do Českých Budějovic ho zlákal Entomologický ústav Akademie věd ČR
Zabývá se hlavně druhovou rozmanitostí tropického hmyzu, jeho společenstvy a vztahy mezi hmyzem a rostlinami

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!