Generálporučík Jaroslav Selner se stal koncem října jedenatřicátým čestným občanem města Kladna. Titul hrdinovi z druhé světové války, na kterého jeho rodiště téměř zapomnělo, zastupitelé udělili in memoriam.
„Myslím, že to bylo správné rozhodnutí. V posledních letech město Kladno tímto způsobem vzpomíná na osobnosti, které byly téměř zapomenuté,“ poznamenala historička Státního okresního archivu v Kladně Irena Veverková.
Historička a spisovatelka Zora Dvořáková a hudebník Vít Fiala získali za svou práci Cenu města Kladna.
Ocenění in memoriam
Podobně jako Selnera ocenili zastupitelé před časem in memoriam, tedy po smrti, jazzmana Lubora (Boru) Kříže, či válečného pilota Jana Vellu.
Jsou ale skutečně čestnými občany města Kladna? Z právního hlediska pravděpodobně nejsou.
Mezi práva čestných občanů totiž například patří, že smí vystupovat na zasedáních zastupitelstva. To osobnosti, které zemřely, nemohou.
„Myslím, že čestné občanství zaniká smrtí člověka. Alespoň takové máme informace,“ vysvětlil ředitel Státního okresního archivu v Kladně Václav Krůta.
Kladenský primátor Dan Jiránek s ním nepolemizuje, přesto udělování občanství in memoriam brání. „Samozřejmě, že lidé ocenění po smrti si jim daných privilegií neužijí, v těchto případech slouží udělení titulu jako zviditelnění,“ řekl Jiránek s tím, že právě na generálporučíka Jaroslava Selnera se téměř zapomnělo. „Není v povědomí ani Kladenských, ani organizací, které by se o památku těchto lidí měly starat. Takové ocenění je proto i jakousi satisfakcí pro rodiny, že Kladno na své slavné rodáky nezapomnělo,“ podotkl Jiránek.
Zmizeli ze seznamu
Na některé z lidí, kterým bylo čestné občanství udělené, ale Kladno zapomenout chce. Na zářijovém zasedání v roce 2000 zastupitelé odebrali titul komunistickému prezidentovi Klementu Gottwaldovi a totalitnímu ministru vnitra Václavu Noskovi s odůvodněním, že jim bylo udělené v letech 1939 až 1989, v době nesvobody. Od té chvíle se obyvatelé města o tom, že Gottwald s Noskem byli čestnými občany, téměř nikde nedozvědí. Z oficiálního seznamu vypadli, stejně jako kdysi politik Petr Zenkl, kterému komunisté odebrali občanství v roce 1948 a v roce 2000 mu jej kladenští zastupitelé vrátili.
„Vzhledem k tomu, že Gottwald s Noskem už nejsou čestnými občany, v seznamu být nemohou. Navíc knihu, v níž jednotlivé oceněné osobnosti jsou, jsme zavedli až po roce 2000, tedy poté, co jim bylo občanství odebrané,“ řekl tajemník kladenského magistrátu Zdeněk Slepička. Z úředních či historických dokumentů ale podle něj tento fakt nezmizel. Historik Václav Krůta přesto míní, že minulost se „přepisovat“ nemá. „Nemám v povaze se mstít, takže bych čestná občanství, zvlášť lidem po smrti, neodebíral,“ dodal.
Euforie z Nagana
O tom, že výběr kandidátů pro čestné občanství je spíš věcí sympatií než faktů, svědčí to, že v roce 1998 získalo toto uznání pět hokejistů, kteří vyhráli olympijské zlato v Naganu. Naopak uznávané malířky a grafičky Jitka a Květa Válovy se v roce 2004 dočkaly „jen“ ceny města.
„Je pravda, že po inflaci titulů po změně režimu se nyní snažíme čestnými občanstvími šetřit a udělujeme je za celoživotní postoj a na památku. Cena obce je naopak určená spíše za umělecký, kulturní či sportovní čin, který se váže k městu. I proto si myslím, že hokejistům z Nagana by asi víc patřila tato cena,“ řekl Jiránek.
Schvalovací mašinérie
Rozhodování o tom, kdo čestný titul dostane, je složité. Jména s odůvodněním navrhuje tajemník magistrátu a politické kluby, poté návrh schvalují radní, a nakonec zastupitelé. „Je třeba, aby to ještě před zasedáním zastupitelstva projednaly politické kluby a souhlasily, jinak by to byla ostuda. Na zastupitelstvu to pak už většinou proběhne hladce,“ doplnil Jiránek.
Svůj návrh na ocenění mohou podávat i obyvatelé města, či instituce. Zatím se tak ale příliš často neděje.
