Chanov byl luxus. Než sem přišli lidé

Kdysi výstavné sídliště v příjemném prostředí na okraji města rychle zpustlo. Teď je ostudou Mostu

Vítr tiše profukuje smutnými panelovými skelety. Občas zakvílí. To když narazí proud vzduchu na jednu z mála skleněných tabulek. Hromady haraburdí a nepříjemný pach tlejících odpadků. Obraz apokalypsy? Ne. Sídliště Chanov. Kdysi chlouba socialistického Mostu. Vzor začleňování Romů do společnosti. Dnes jedno z nejznámějších romských ghett.
Most získal kvůli nepovedenému sociálnímu experimentu špatnou pověst. Proto zařadila Sedmička výstavbu Chanova do seriálu nazvaného Sedm událostí, které změnily město. Mostecké sídliště Chanov se zhruba čtyřmi stovkami bytů první kategorie ve třinácti panelových domech, školou, kulturním domem a restaurací vzniklo v roce 1978. Do domů přicházeli Romové, kteří ztratili bydlení při likvidaci historické části města kvůli těžbě hnědého uhlí.
Sídliště mělo být vzorovým příkladem, jak integrovat Romy do většinové společnosti. Pokus se však nezdařil.
České rodiny sídliště kvůli nepřizpůsobivým, hlučným a vše ničícím sousedům opustily. Největší podíl na devastaci domů i jejich okolí měli sami nájemníci. V nových bytech totiž Romové neuměli žít.

Nechodí do práce

Policisté upozorňují, že je na sídlišti nadprůměrná kriminalita. Ta souvisí i s téměř stoprocentní nezaměstnaností jeho obyvatel. Děti se často vyhýbají návštěvě školy. Lidé si tu půjčují na lichvářský úrok.
Za současné problémy chanovského sídliště nelze podle mosteckého psychologa Pavla Weisse vinit jen minulý režim. „Myslím, že Romové dostali tehdy na vybranou, jaké bydlení si zvolí. Pochopitelně je zlákalo na tu dobu supermoderní sídliště se zázemím služeb. Jednou z variant bylo přitom i vybudování rodinného typu bydlení. Mnozí kritici si mysleli, že by to fungovalo lépe,“ míní.
Připomněl, že už ve starém Mostě žili Romové vedle Čechů. „V Chanově ale postupně docházelo k procesu rozvrstvování a rozčleňování, což se děje spontánně v každém větším sídelním útvaru. Skupina takzvaných nepřizpůsobivých vytlačila slušné lidi ze sídliště, nastala negativní selekce,“ vysvětlil Weiss.
Problematiku vyloučených lokalit podle něj ale podcenil zejména stát. „Každý starosta měl mít ze zákona stanovenou povinnost zajistit lidem z ohrožených skupin kvalifikaci a práci, za což by dostával od státu adekvátní peníze. Současný systém výplat sociálních dávek je nefunkční a problémy jen prohlubuje,“ doplnil. Zdůraznil, že důležité je nepřistupovat k Romům jako ke znevýhodněným.
Řešením je podle Weisse zaměření se na výchovu dětí a mládeže. „Povedl se například projekt Most. Romské elity objížděly mladé lidi v romských lokalitách a oslovovaly je svými životními příběhy. Ukázaly, že žít se dá mnohem lépe, je však třeba pro to něco udělat. Myslím, že dobře funguje i Klub národnostních menšin, kde romské děti řeší různé projekty společně,“ dodal.
Radní se snaží neutěšenou situaci chanovského sídliště řešit. Existuje řada záměrů, jak život místních obyvatel zlepšit. Kromě nedostatku peněz však některé z nich narážejí i na mentalitu Romů.
Například dětské hřiště s moderními atrakcemi, postavené před několika lety z peněz sponzorů, vydrželo v původním stavu jen několik dní. Děti a mládež jej zničily.

Opravy a vzdělání

Úspěchem naopak skončila oprava poloviny jednoho z nízkopodlažních panelových domů. Město byty v rekonstruované části domu přidělovalo mladým rodinám, které v něm udržují pořádek a šance na slušnější bydlení si váží. Další domy by se měly dočkat zahájení rekonstrukce ještě letos. Radnice plánuje opravu prvních čtyř paneláků. Počítá i s rekonstrukcí bloku 8, ve kterém by vznikly sociální byty. Na revitalizaci sídliště Chanov a okolí bloku 100 v centrální části města Most získal evropskou dotaci 182 milionů korun. Celkem má město a vlastníci domů v těchto dvou lokalitách proinvestovat až 339 milionů korun. Vše má být hotové do roku 2015.
Obecně prospěšná společnost Dům romské kultury se před lety zapojila do resocializačních programů a organizování rekvalifikačních kurzů. Jejich absolventi, kteří se učili zednickému, tesařskému a malířskému řemeslu, se pravidelně zapojují do stavebních úprav sídliště.
Společnosti se podařilo získat příspěvek na přestavbu nevyužívaného a zdevastovaného objektu bývalého nákupního střediska na polyfunkční centrum. „Chceme vybudovat zázemí s učebnami a dílnami pro rekvalifikační kurzy, počítačovou i jazykovou výuku, mimoškolní práci s dětmi a další aktivity,“ uvedl ředitel společnosti Martin Nebesař. Centrum má být hotové začátkem července. V Chanově teď město spravuje 355 bytů, obydlené jsou asi dvě třetiny z nich. Drtivá většina obyvatel dlouhodobě neplatí nájem, pohledávka města přesáhla devadesát milionů korun. Dlužníky nepřimělo k placení nájemného ani zabavování sporáků nebo odstávka teplé vody.