Čínské léky proti obezitě mohou přinést novou vlnu léčby i u dalších chorob
Čína chce dominovat v dalším strategickém sektoru: ve vývoji a výrobě léků na hubnutí. Podobně jako v posledních letech ovládla globální trh s elektromobily, nyní i ve výrobě léků na bázi hormonu GLP-1 postupně přechází do pozice inovátora. Zatímco dříve čínské farmaceutické firmy vyráběly generické verze přípravků jako Ozempic nebo Wegovy, dnes přicházejí s vlastními, často pokročilejšími léky, které cílí nejen na samotnou obezitu, ale i na její doprovodná onemocnění, například cukrovku 2. typu, ztukovatění jater nebo srdeční choroby.
Tento vývoj může představovat ohrožení zavedených západních společností jako Novo Nordisk či Eli Lilly, které doposud v této oblasti dominovaly. Pokud se bude opakovat scénář známý z automobilového průmyslu, mohou i tito farmaceutické giganty čelit tlaku levnější a technicky konkurenceschopné čínské produkce na globálním trhu.
Zpočátku se čínské farmaceutické firmy snažily vyvinout generické verze lékových hitů, které ovládly světový trh. Dnes se však Čína podle endokrinologa Daniela Druckera z Torontské univerzity stává významným inovátorem v této oblasti.
Nová generace léků na hubnutí přichází
Například výsledky třetí fáze klinické studie léku Eknoglutid ukázaly, že lidé po 48 týdeních dávkách zhubli až 13,8 kilogramu. Oproti tomu ti, kteří dostávali placebo, zhubli pouze kolem 200 gramů. Výsledky byly zveřejněny 21. června v časopise The Lancet Diabetes and Endocrinology.
Eknoglutid je podobný aktivátoru receptoru GLP-1, stejně jako již známý semaglutid. Tyto léky napodobují hormon GLP-1, který reguluje chuť k jídlu a hladinu cukru v krvi. Na rozdíl od semaglutidu eknoglutid cíleně ovlivňuje produkci cyklického adenosinmonofosfátu (cAMP), což je signální molekula zapojená do metabolismu glykogenu, cukrů a tuků, a tím napomáhá k regulaci hmotnosti i cukru v krvi.
Studie financovaná firmou Sciwind Biosciences z čínského Chang-čou zahrnovala 664 lidí, kteří dostávali buď placebo, nebo jednu ze tří dávek eknoglutidu. Při nejvyšší dávce 2,4 mg ztratilo nejméně pět procent své tělesné hmotnosti 92,8 procenta pacientů, zatímco u placeba to bylo pouze 14 procent. Navíc lidé léčení eknoglutidem si sníženou hmotnost dokázali udržet – po vysazení léku během následujících sedmi týdnů přibrali zpět v průměru jen asi jedno procento své původní váhy.
Podle Li-nung Ťiho z Pekingské lidové nemocnice eknoglutid rovněž zlepšil rizikové faktory pro srdeční choroby a cukrovku a snížil množství tuku v játrech.
Příval GLP-1 léků
V Číně se vyvíjejí a testují desítky GLP-1 léků a „další desítky jsou v přípravě“, říká Drucker. Mezi nimi je i mazdutid, který napodobuje nejen GLP-1, ale i glukagon – další hormon důležitý pro regulaci hladiny cukru v krvi. Podle výsledků zveřejněných v květnu vedla aplikace 36 týdenních injekcí k úbytku až 15 procent tělesné hmotnosti pacientů a zároveň snížila riziko kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s placebem.
Mazdutid, vyvinutý společností Eli Lilly v americké Indianě, vyrábí pod licencí firma Innovent Biologics v čínském Su-čou. Probíhají také studie, zda může lék pomoci i při spánkové apnoi nebo cukrovce 2. typu.
Podle Sofa Andrikopoulose z Univerzity v Melbourne nové GLP-1 léky umožní přesněji zacílit léčbu. „Nová generace léků bude zaměřena na konkrétní komplikace spojené s obezitou a cukrovkou – například spánkovou apnoi, ztukovatění jater, chronické onemocnění ledvin či srdeční choroby. Přiblíží nás to k personalizované medicíně.“
Trojitý účinek
Další slibný lék vyvíjený v Číně, zatím známý jen pod kódovým označením UBT251, je takzvaný trojitý agonista: Napodobuje GLP-1, glukagon a zároveň také GIP (gastroinhibiční polypeptid), který hraje roli v metabolismu tuků. UBT251 je navíc prvním GLP-1 lékem, který se podává jen jednou za čtrnáct dní, dosud standardní je u těchto medikamentů týdenní frekvence. UBT251 tak „zpohodlňuje“ formu příjmu. Preparát je ve fázi počátečního testování s cílem snižovat hmotnost a léčit cukrovku 2. typu, ztukovatění jater a chronické onemocnění ledvin.
Firma The United Laboratories International Holdings Limited (TUL) se sídlem v čínském Cheng-čchinu, jejíž dceřiná společnost za vývojem UBT251 stojí, v březnu uzavřela smlouvu s Novo Nordiskem v hodnotě dvou miliard dolarů, která dánskému gigantu uděluje výhradní práva na testování a prodej léku mimo pevninskou Čínu, Hongkong, Macao a Tchaj-wan.
Další lék čínský lék s aplikací ob týden bofanglutid vyvinula společnost Gan & Lee Pharmaceuticals z Pekingu, cílí však pouze na GLP-1. Druhá fáze jeho klinické studie byla zahájena v USA v březnu a testuje účinnost oproti placebu i oproti přípravku tirzepatid od Eli Lilly, který je aktuálně prodáván pod značkami Mounjaro a Zepbound.
Farmaceutické firmy neřeší jen vývoj nových látek, ale také snadnost jejich užívání. Drtivá většina současných antiobezitik se podává v injekcích, výzvou jsou léky užívané perorálně, tedy v tabletách. Snaží se jak Novo Nordisk, kterému už americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil prodej přípravku Wegovy v tabletové podobě v USA, tak jeho americký konkurent Eli Lilly, jehož orforglipron očekává schválení letos. Výsledek svého výzkumu představila také firma Ascletis se sídlem v Hongkongu. Její tabletový přípravek ASC30 se bere jednou denně a předběžné výsledky ukazují, že lidé užívající tento lék zhubli v průměru o šest procent více než ti, kteří dostávali placebo. Firma nyní požádala FDA o povolení k zahájení fáze 2 klinických zkoušek.
Miliardový byznys láká celý svět, zapojili se i Češi
„Obezita a cukrovka jsou v Asii, zejména v Číně a v Indii, velkým problémem,“ argumentuje Andrikopoulos, proč je logické, že se právě Čína zapojila do vývoje nových antiobezitik. Studie prováděné přímo v Číně jsou navíc důležité i proto, že mohou odhalit odlišnosti v účinnosti GLP-1 léků u asijské populace oproti té evropské nebo americké.
Další účinné látky ale nově nezkoumají jen v Číně, přidává se také Česko. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR pod vedením Lenky Maletínské jsou na stopě peptidům, které zatím nevykazují jojo efekt ani úbytek svalové hmoty, což jsou hlavní negativní vedlejší efekty současných léků. Jedna z těchto látek navíc vykazuje potenciál chránit mozek před Alzheimerovou chorobou.
Výzkum se opírá mimo jiné o peptid CART, jehož účinky byly poprvé pozorovány u jihoamerických indiánů, nebo o prolactin-releasing, peptid, který vědci umějí syntetizovat ve stabilní a účinné podobě. Tyto látky dokážou překonat hematoencefalickou bariéru a vykazují dvojí účinek: Působí nejen proti obezitě, ale i proti neurodegenerativním onemocněním. Přestože zatím není znám přesný mechanismus účinku některých z nich, první výsledky jsou slibné. Vzhledem k růstu obezity i stárnutí populace má výzkum těchto léčiv obrovský potenciál – vědecký i společenský.
A také ekonomický. Západní svět našel v ozempicu a jeho nástupcích nejen účinnou zbraň proti epidemii obezity. Světový obchod s léky založenými na semaglutidu v roce 2024 byl oceněn na téměř 17 miliard dolarů a jen roční prodeje v USA toho z nich, který současnou hubnoucí mánii spustil, ozempicu, by měly do roku 2029 tuto částku přesáhnout.
Podle letošní projekce analytiků společnosti Evaluate ale v čele globálních prodejů stane v roce 2030 výrobce stavějící na konkurenční látce tirzepatidu, americká Eli Lilly, Její tržby by měly dosáhnout 113 miliard dolarů, druhý Novo Nordisk má utržit „pouhých“ 84 miliard dolarů.
