Odklon od Green Dealu a důraz na obranu a bezpečnost. ANO se v lecčems shoduje s vládou
Pokud by se měly vládní a opoziční strany dohodnout, co považují v příštích letech za klíčové a co by naopak upozadily, naleznou společnou řeč docela rychle. Cíle jsou až na výjimky podobné, jen k nim často vedou rozdílné cesty – například hnutí ANO se neshoduje s koaličními uskupeními na způsobu, jakým seškrtat zelené projekty nebo investovat do armády. K vytyčení jen několika hlavních priorit pro Česko vyzvala politické formace Národní rozpočtová rada a prezident Petr Pavel.
Po červnovém rozhodnutí NATO, aby výdaje na obranu dosáhly v roce 2035 pěti procent HDP, je jasné, že Česko nebude mít peníze na všechno. Tedy na kvalitní a dostupnější zdravotní péči, zvyšování platů ve školství a celkovou modernizaci vzdělávací soustavy, důstojné důchody, investice do dopravní infrastruktury i nových jaderných zdrojů či na nákladné změny spojené s Green Dealem. Právě poslední oblast by ODS, ANO nebo SPD minimálně upozadily. Opačný postoj zastává z větších politických hráčů jen STAN.
Osekání zelených projektů
Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) by seškrtal prostředky na dekarbonizaci, kde je plánováno v příštích letech vynaložit sedm set miliard korun. Kabinet už odklepl postupný nárůst obranných výdajů do konce dekády ze současných dvou procent HDP na tři procenta, což představuje asi 300 miliard. „To není ani polovina peněz na dekarbonizaci. Tímto směrem bych zacílil naši prioritu,“ navrhuje ministr financí.
Ani pro ANO nejsou ekologická řešení stěžejní. „Společně s frakcí Patriotů budeme v Evropském parlamentu prosazovat odklon od zelené ideologie na evropské úrovni a související změnu rozpočtových priorit EU – směrem ke konkurenceschopné a bezpečné Evropě,“ zdůrazňuje místopředsedkyně ANO Alena Schillerová.
Ta zároveň upozornila, že o přesměrování prostředků z dekarbonizace na jiné účely je nutné přesvědčit orgány Evropské unie. Jen rozhodnutí České republiky nestačí. „Tyto prostředky jsou bohužel vázány na konkrétní cíle a milníky, které z velké části prosadila na evropské úrovni vláda Petra Fialy balíčkem Fit for 55,“ připomíná exministryně financí.
Zelené projekty by osekala i SPD a další jí podobné subjekty, které se ucházejí o hlasy voličů v podzimních sněmovních volbách. „Abychom měli dostatek finančních prostředků na obranu a bezpečnost, důchody, kvalitní sociální a zdravotní péči i fungující školství, je nezbytné přehodnotit a zásadně omezit výdaje na ideologicky motivované zelené politiky,“ uvádí jeden z lídrů strany Motoristé sobě Boris Šťastný.
Inventura armádních zakázek
Jasnou prioritou Fialova kabinetu a trojbloku Spolu je obrana, jak dokládá nákup amerických nadzvukových letounů F-35 nebo švédských bojových vozidel pěchoty CV90. „Až naše vláda začala plnit dlouhodobé závazky České republiky vůči NATO. A ani to dnes nestačí. Musíme do naší obrany a bezpečnosti investovat daleko víc,“ píše Spolu ve svých zatím stručných programových prioritách. Detailnější nabídku voličům občanští demokraté, KDU-ČSL a TOP 09 údajně stále ladí, podle dostupných informací ji zveřejní v srpnu. ANO hodlá představit program až těsně před volbami.
Přestože se hnutí zvýšeným investicím do armády nebrání, s blížícími se volbami přitvrzuje kritiku těchto zakázek. „Co se týče výdajů na obranu, na rozdíl od Fialovy vlády budeme usilovat o skutečné posílení naší armády a neodkladné splnění všech požadavků, které jsou na ni v rámci NATO kladeny. Teprve na základě toho bude určen rozpočet na obranu,“ upozorňuje Schillerová.
ANO bude podle ní klást důraz na efektivní nakládání s penězi daňových poplatníků. „Takže černou díru ODS na veřejné peníze v podobě zvrhlé praxe bezhlavého utrácení, předražených nákupů a sporných zakázek pod vlajkou údajného zodpovědného přístupu okamžitě zastavíme,“ tvrdí šéfka poslanců uskupení.
Navzdory vyostřené předvolební rétorice jsou požadavky kladené na vojsko už jasné. Podle nových plánů NATO nemá Česko vybudovat jen jednu těžkou mechanizovanou brigádu, ale celé dvě brigády. Bez nákupu nových tanků, pěchotních vozidel ani obrněných transportérů a další techniky přitom nemohou být tyto jednotky bojeschopné.
Je ale možné, že se hnutí Andreje Babiše po případném návratu k moci více zaměří na protivzdušnou obranu, která patří k největším slabinám evropských členů NATO. Babiš už zmínil nákup amerických systémů Patriot.
Obrana zamíchá rozpočtem
Podle aktuálního stanoviska Národní rozpočtové rady (NRR) bude růst obranných výdajů omezovat prostor pro jiné priority. Vzhledem k nastavení daňových příjmů a předpokládaných výdajů rada předpokládá rozkolísání veřejných financí. Už v roce 2027 má jejich schodek přesáhnout mantinel daný zákonem o rozpočtových pravidlech.
I když se zvyšování armádního rozpočtu nad dvě procenta HDP nebude započítávat do schodku státního rozpočtu, jde fakticky jen o účetní operaci, která potřebu nalezení stamiliardových částek nijak neřeší.
Na pokrytí vnitřního dluhu vojska a naplnění nového aliančního závazku ve výši pěti procent HDP na obranu včetně například nových dopravních komunikací nemá státní rozpočet podle expertů kapacity. Proto bude podle nich třeba hledat nové zdroje buď nárůstem zadlužení Česka, nebo zvýšením daní.
„Bude určitě na další vládě, aby si stanovila čtyři, možná maximálně pět skutečných priorit, do kterých bude sdružovat prostředky, a ty ostatní budou možná stagnovat,“ řekl minulý týden v diskusním pořadu CNN Prima News prezident Petr Pavel. Země má podle něj mnoho priorit, a tím pádem vlastně žádné.
Za prvořadou považuje Pavel vnitřní i vnější bezpečnost. Na druhé místo dal vzdělávání včetně vědy, vývoje a inovací. Třetí prioritou je podle něj podpora energetiky, protože na ní bude záviset rozvoj tuzemské ekonomiky. Za další téma označil zdravotnictví.
