Konečně jsou tu prázdniny. Tato myšlenka nezní v hlavách jenom žákům a studentům. Ale je i hlavním mottem těchto dní pro pedagogy. Po desetiměsíčním maratónu se cítí vyčerpaní a nemohou se dočkat, až rozdají vysvědčení.
Učitelství je náročné
„Učitelství jest těžký, robotný úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu. Děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velikém procentu úžasně neschopné. Vracím se po pěti hodinách vyučování fyzicky i duševně vysílen, disgustován, umrtven, zatemněn, tupý, mdlý a sešlý,“ psal ve svém dopisu spisovatel Otakar Březina v roce 1892.
I v dnešní době je učitelské povolání náročné. Pedagogové se na začátku své dovolené dětem raději vyhýbají. Jsou rádi, že dětský křik vyměnili za ticho.
„Je to tak psychické náročné povolání. Dva měsíce jsou nezbytné minimum. Jinak by děti učili psychické trosky,“ říká ředitel základní školy v Pardubičkách Jaroslav Karcol. On sám odpočívá sportem, snaží se být v přírodě. A na konci léta se těší zpátky do školy. Obecně platí, že mladší učitel nápor svého povolání snáší lépe.
„Jsem ještě mladý, neopotřebovaný. Je pravda, že jak se blíží termín vydání vysvědčení, jsou studenti mnohem divočejší. První týden dovolené zmizím někam, kde neuslyším slovo škola,“ přiznává Jan Hrabal, který stojí za katedrou čtvrtým rokem. Vyvrcholení školního roku je pro pedagogy zkouška trpělivosti. Studenti jsou neklidní a nedají se moc ukočírovat.
„Žáci si uvědomují, že mají za sebou poslední písemné práce a zkoušení. Už je vše rozhodnuto. Mají pocit naprosté pohody a uvolnění. To se projevuje na chování, ale ne ve zlém. Myslím, že stejný pocit mají i učitelé,“ uvádí ředitelka pardubického gymnázia Dašická Jitka Svobodová. Budovu každoročně opouští s pocitem zvládnutého roku a touhou „vypnout“.
Návrat do školy nebolí
Každému dítěti se zdá, že dva měsíce prázdnin jsou žalostně málo. Učitelé to nevidí tak černě. Alespoň ti, kteří mají své povolání opravdu rádi. Na konci srpna se dokonce do školy těší.
„Jsem zvědavá na nové žáky. A myslím na ty stávající. Mám nové nápady a chuť do práce. První vlna únavy přichází před Vánocemi. Naštěstí v tu dobu přichází zimní pauza. Krizi mívám na začátku června, kdy kumuluje uzavírání známek,“ popisuje svůj školní rok Lenka Peterková.
