Revizor, to není zrovna profese z nejoblíbenějších. Když muži s odznaky člověka kontrolují, vždycky je to trochu divný pocit, i když má platnou jízdenku. A co teprve, když ji nemá. Reakce přistihnutých lidí jsou všelijaké, zlínští revizoři o tom mohou vyprávět.
„Lidi mají námitky, když mají vytáhnout korunu z peněženky. To chápu. Ale pravidla jsou jasně daná, a když člověk nastoupí do trolejbusu nebo autobusu, musí se jimi řídit,“ říká Miroslav Kuchař, který je vedoucím revizorů v Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.
Někdy je lepší to vzdát
Urostlou a svalnatou postavou budí Miroslav Kuchař respekt. Na někoho to ale neplatí. „Dvakrát na mě vytáhli nůž a vyhrožovali mi. Vždycky záleží na revizorovi, jak bude konflikt řešit. Bránit se může jen v případě, když je sám napadený. Každý z nás si ale musí rozmyslet, jestli mu ten konflikt stojí za to, když může přijít k újmě na zdraví. Jsou problémy, kterým se revizor raději vyhne,“ tvrdí Kuchař.
Takové rozhodnutí ale zrovna on volí jen málokdy. „Jdu i do extrémnějších situací, nemám z toho strach. Ale nechápu, že se do nás nejčastěji pouští lidé, kteří jsou vůči mně docela titěrní,“ říká revizor-hromotluk, který dříve sloužil u policie.
Cestující vážně fyzicky napadnou některého z jeho kolegů přibližně pětkrát do roka. Jeden z revizorů se teď dokonce po útoku černého pasažéra léčí už několik měsíců, páteř má zpevněnou krunýřem. A potíže měl i dřív. Naštvaný polapený nepoctivý cestující mu na parkovišti u dopravního podniku rozbil čelní sklo auta.
Podobné případy msty nejsou ojedinělé. „Jednou to jsou rozbité dopisní schránky, jindy podpálené domovní dveře,“ vyjmenovává příklady Kuchař.
Nadávky a urážky od černých pasažérů jsou běžné. „Psychická odolnost revizora musí být vyšší. Tuhle práci může dělat jen zlomek lidí, kteří na to mají žaludek,“ zdůrazňuje šéf revizorů.
Kuchař si uvědomuje, že lidé jsou omylní a někdy si zapomenou označit jízdenku nebo včas koupit nový měsíční kupon. Příliš nadějí na vyváznutí bez pokuty jim ale nedává. „Revizor musí být i v takovém případě sice slušný, ale nekompromisní,“ upozorňuje Kuchař.
Ještě před rokem a půl měl dopravní podnik hlavně s nočními spoji dost problémů. Revizoři proto rozjeli velké kontrolní akce, které se opakovaly každý víkend. „Nachytali jsme třeba šedesát lidí za čtyři hodiny. Byli opilí, měli v ruce piva, dělali potíže. Tvrdý postup se ale vyplatil a při podobných akcích jich dnes přistihneme třeba jen patnáct,“ říká revizor Milan Máčala.
Lístky mají i bezdomovci
Nejhorší to podle něj bylo asi před třinácti lety. „Během dvou hodin jsme chytili i 150 lidí. Byli navíc daleko agresivnější. Dnes mají lidé víc peněz a jezdí jich méně, protože dávají přednost autům a taxíkům. Hodně také pomohlo, když se v noci zavedl nástup předními dveřmi,“ podotýká Máčala.
Načerno už prý moc nejezdí ani bezdomovci. „Zjistili, že je pro ně levnější koupit si kartičku než platit ubytovnu. Pokud mají nárok na senior pas, stojí je roční jízdenka jen 330 korun. Mohou se pak vozit klidně celou noc. Pokud nezapáchají nebo nejsou příliš špinaví, nemůžeme s tím ani nic dělat,“ vysvětluje Máčala.
