Chcete kulomet? Zkuste to na internetu
Jde o lidské selhání, zkrat. Tak komentují odborníci na zbraně událost, která se v polovině března stala na táborské silnici.
Na kruhovém objezdu před obchodním domem Tesco se míjejí dva automobily. Každý z řidičů uznává jen vlastní pravidla a auta málem nabourají. Nic neobvyklého. Když ale jeden z nich vystoupí a na hlavu svého „soka“ namíří zbraň, je z obyčejné hádky drama.
Tentokrát byl konec šťastný. Agresivního mladíka ze Sezimoústecka zajistili policisté. Do vězení může jít na tři roky.
Jak snadné je opatřit si v Táboře legálně zbraň? Co všechno člověk potřebuje, aby získal zbrojní pas? Sedmička se ptala na policii, u sportovních střelců i v obchodě se zbraněmi.
Kde sehnat zbraň?
Na webu není problém najít internetový obchod se zbraněmi. Nabídka je pestrá. Stačí kliknout a v košíku leží například kulomet za necelých patnáct tisíc korun. K objednávce je třeba jen pár osobních údajů. Představa, že si pak člověk zboží vyzvedne na poště, je ale mylná.
„Stává se nám, že si lidé objednají zbraně, které nelze prodávat volně. Když se dozví, že si je musí vyzvednout osobně, couvnou. Zkouší to, nebo to může být náhoda,“ popisuje Bohumil Urban. V Táboře vlastní obchod se zbraněmi a střelivem. Právě k němu musejí ti, kteří o ně mají zájem, dorazit.
„Pokud ale chcete vzduchovku, plynovou pistoli nebo flobertku, nepotřebujete nic,“ dodává. I když jde podle něj o zbraň jako každou jinou.
Žádostí o zbrojní průkaz v Táboře přibývá. „Zvlášť pro sportovní účely a k ochraně života, zdraví a majetku,“ vysvětluje mluvčí táborské policie Miroslav Doubek.
Pořídit si průkaz je podobné jako absolvovat autoškolu. Stačí mít nejméně osmnáct let, zaplatit poplatek tři sta a více korun, obstarat si lékařská vyšetření a složit zkoušky. Podmínkou je ovšem čistý trestní rejstřík.
Elišce Prchlíkové z Lomu je třiadvacet let. Dvakrát už zvítězila v mezinárodní soutěži Aliante zaměřené na historii i současnost Severoatlantické aliance.Zbrojní pas si v Táboře udělala v devatenácti letech. A velký problém to prý nebyl.„Chtěla jsem ho pro sportovní účely. Občas chodíme na střelnici v Čekanicích,“ vysvětluje. Nejdřív prý si musela vyplnit žádost a odevzdat ji na policii v Táboře. „Za pár týdnů už jsem šla na zkoušky,“ popisuje své zkušenosti Prchlíková.
Pro ty, kteří si zbrojní pas dělají, je důležité dobře si nastudovat zákon o zbraních a střelivu. To je totiž první část testu. Se zbraní musí zájemce umět zacházet. Musí zvládat rozložit a složit nejrůznější typy. Vše završí střelba na terč z patnácti metrů.
Zákon bývá problém
„Na zkouškách se mnou byla starší paní. Zbytek samí muži. Písemným testem ale všichni neprošli,“ vzpomíná Eliška Prchlíková.
Že právě na znalostech zákona ztroskotá nejvíc lidí, potvrzuje i Stanislav Bočan, člen Sportovně střeleckého klubu v Čekanicích. „Tuhle část dost podceňují. Bez přípravy to ale neudělají,“ myslí si Bočan.
Zkoušky posuzuje zvláštní komisař pod dohledem policie. Pokud člověk neuspěje, může na ně znovu za tři měsíce. V Táboře prý přijde za měsíc okolo deseti lidí.
Průkaz ale neznamená vše. „Auto je také nebezpečné, a řidičák udělá kde kdo,“ uzavírá majitel obchodu se zbraněmi a Bohumil Urban. Při poslední amnestii vrátili lidé policistům v Táboře sto devět zbraní.
