Chcete rychle bydlet? Změňte povolání

Stavby svépomocí nebo v akci Z. Tak vznikaly před rokem 1989 bytové domy, školy, školky. Zedničil skoro každý. Čtvrtý díl retroseriálu Sedmičky nabízí pohled na stavebnictví.

Josef Vrba má na socialistické stavebnictví památku na celý život. V roce 1979 se sedmi brigádníky v budějovické Lipenské ulici spadlo lešení. Muž stál v pátém patře.
I tak vznikaly byty. Takzvanou svépomocí.
„Byla neděle ráno a chvátalo se. Večer měli přijít fasádníci. Pamatuji se, že když se lešení naklonilo, zakřičel jsem panebože,“ vzpomíná Vrba, který má od té doby dolní polovinu těla ochrnutou.
Bilance byla tehdy krutá. Jeden muž se zranil smrtelně, dva těžce. Na lešení chyběly zavětrovací tyče, protože se už částečně rozebíralo.
Také Jiří Jakeš vzpomíná na způsob, jak stát plnil plán výstavby. Byty v paneláku dávaly zaměstnancům přednostně důležité podniky jako českobudějovická Slévárna Škoda Plzeň či Pozemní stavby. Kdo chtěl rychle bydlet, musel změnit povolání. Třeba z úředníka na slévárenského dělníka. Nebo měl možnost stavět pod bytovým družstvem. „Na třípokojový byt jsem složil deset tisíc korun a ještě odpracoval 2 800 hodin. Všichni dělali všechno. Omítky, zdění, betony. Na stavbu se chodilo po práci a ještě o sobotách a nedělích,“ říká Jakeš.
Sedmapadesátiletý muž míní, že šikovnější kolegové dokázali stavět i bez práce. Zaplatili si náhradníky.
„Dělal s námi hospodský. Vždycky si nějaké brigádníky našel,“ uvedl Jakeš, který po třech letech mohl bydlet v komplexu poblíž budějovického Palackého náměstí.
Amatéři v osmdesátých a sedmdesátých letech minulého století zvládli i složité stavby. Dokonce dávali dohromady čety a specializovali se na fasádnické práce. Takzvané fušky dělali o sobotách a nedělích, v pondělí se vrátili do kanceláří.

Chaty na výjimku

První cestu pro laiky k řemeslu představovaly chaty. Rostly hlavně kolem Lipenského jezera, kde ale pro ně platila stavební uzávěra. Stavební povolení lidé získávali na výjimku nebo kupovali rozestavěné rekreační objekty, které začal někdo s dobrými známostmi.

Významné stavby na Budějovicku roku 1989

1. V roce 1989 pokračuje výstavba elektrárny Temelín. Demolici podléhají osady jako Křtěnov a Kočín. Návazně se dokončují stavby paneláků a bytových domů pro obyvatele těchto vesnic v okolí Týna nad Vltavou.

2. Finišuje stavba největšího budějovického panelového sídliště Máj. Mimo jiné i s byty pro pracovníky jaderné elektrárny. Původně mělo stát v lesoparku a jmenovat se Pod Lesem.

3. V květnu se otevírá nová provozní budova na autobusovém nádraží. Celé nádraží dělníci přestavují od roku 1984, částečně i v takzvané akci Z. Brigádníci tu plní i povinné hodiny, k nimž se zavázali například kvůli místům pro děti ve školkách.

4. Otevírá se rekonstruovaný obchodní dům Vltavan v ulici Dr. Stejskala. Dům firmy Brouk a Babka postavený v roce 1935 lidé od počátku nazývají Broukárna. Opravená jsou ale jen tři patra a nejezdí výtah. Pokračují opravy ulice před Broukárnou od mostu až k ulici Široká.

5. Končí přestavba železného mostu z Biskupské ulice směrem k Háječku. Most z let 1888 až 1889 postavený pro koněspřežku byl prorezlý. Současně zmizel původní povrch tvořený bukovými dlažebními kostkami.

6. Znovu se otevírá rekonstruovaný Jirsíkův národní dům na Lannově třídě. Tentokrát už bez kina Jas, které bylo jediným kinem na Lannově třídě, tehdy ještě Třídě maršála Malinovského. Zmizel i neón upozorňující na kino a u vchodu stříška a poutače k filmům.

7. Dostavuje se sídliště Voříškův Dvůr na Pražském předměstí při pravém břehu Vltavy. Atypické sídliště tvoří nízké atriové rodinné domky. V srpnu 2002 je celé vyplavené povodní.

Jak jste žili před dvaceti lety vy? Napište nám na adresu redakceceskebudejovice@mf.cz. Nejzajímavější příběhy otiskneme.