Chcete si mě vzít? Jsem kočka

V Česku jsou desítky sdružení na pomoc kočkám. Jedno vzniklo nedávno v Budějovicích. Pracují v něm samé ženy.

Martina Pohorská je nejmladší členkou sdružení s vypovídajícím názvem. Kočky. Jeho informace plní internet, facebook a inzeráty. Devět žen pečuje o opuštěná zvířata, léčí je a nabízí k adopci. Kočky jsou pro ně vším.
„Pojď sem brouku,“ volá Pohorská na jednoho ze dvou mazlíčků, které má doma v takzvaném depozitu. Dvě i více koček chová ve svých bytech nebo domcích také dalších osm žen.
U Pohorské žijí kromě Cácorky ještě mladá kočka Jeřabinka a černá fenka Cafík s amputovanou přední tlapkou. Cácorka a Jeřabinka pocházejí z okolí psího útulku ve Čtyřech Dvorech.
„Sedm let tam chodím pomáhat. Ty kočičky k němu někdy přivezou jejich majitelé. Hodí je na ulici. Útulek je jenom pro psy,“ líčí dvadvacetiletá chovatelka.
Martina Pohorská vystudovala veterinární školu, ale kvůli nedostatku příležitostí pracuje jako barmanka v herně. Opravdový zvěřinec na ni čeká až doma. Když se vrátí ráno domů, vítají ji chlupatí kamarádi. Sdružení založila před rokem, kromě něho pracuje ještě ve společenství Cibela, které zajímá týrání zvířat. Původně chtěla jen pomáhat opuštěným kočkám a nabízet je lidem na internetu. Zakrátko se k ní přidaly další nadšenkyně.

Pohovor jako při adopci dětí

Proč zrovna ženy? „Máme starost o druhé v sobě. Chlapi jsou tvrdší. Ale je pravda, že jakmile už kočku mají v bytě, nedají na ni dopustit,“ popisuje. Od svých vdaných kolegyň nezná případ, že by řešily třeba ultimátum manžela: Buď kočka, nebo já. Zato muži mají podle ní větší smysl pro realitu. „Snaží se počet zvířat v bytě omezovat. Ženy by si jich vzaly domů desítky,“ směje se Pohorská.
Všechny kočky mohou lidé najít na www.kockycb.estranky.cz. Se zájemci pak dělá sdružení pohovor podobný jako při adopci dětí. Do jakého prostředí jdou, nebo zda v něm není jiné zvíře, které kočky nesnáší. To aby je zase rychle nevraceli. Jen za loňský rok našly Kočky rodiny pro čtyřiašedesát sirotků, od letošního ledna už pro sto dvacet.
Budoucnost je i proto pro Martinu jasná: „Pokud si někdo bude chtít vzít mě, tak jedině s Cafíkem a kočičkami,“ říká.