Ceny ropy po pondělním růstu klesají, jednání USA o Venezuele mění očekávání trhu
- Ceny ropy v úterý klesají po pondělním růstu.
- Signály o možném návratu venezuelské ropy na světové trhy mírní tržní napětí.
- Krátkodobý vývoj ovlivňuje i rozhodnutí OPEC+ neměnit objem těžby.
Severomořská ropa Brent se kolem 9.30 SEČ obchodovala za 61,50 dolaru za barel, což představuje pokles o 0,3 procenta oproti pondělnímu závěru. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela 0,33 procenta a prodávala se za 57,99 dolaru za barel.
USA budou jednat s Venezuelou
Tlak na pokles cen přišel poté, co americká administrativa zahájila jednání s domácími ropnými společnostmi o možném zapojení do obnovy venezuelského ropného sektoru. Podle vysoce postaveného představitele Bílého domu povedou rozhovory jménem americké administrativy Donalda Trumpa ministr energetiky Chris Wright a ministr zahraničí Marco Rubio.
„Prezident se těší na spolupráci s americkými ropnými společnostmi na nových investicích a příležitostech ve Venezuele,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Trump už dříve naznačil, že americké firmy by mohly investovat miliardy dolarů do oprav tamní ropné infrastruktury a postupně obnovit produkci.
Podle analytiků tyto signály v krátkodobém horizontu snižují geopolitické napětí kolem Venezuely, zatímco ve střednědobém výhledu vytvářejí tlak na ceny kvůli očekávání vyšších dodávek. Trh tak částečně koriguje pondělní růst, který byl tažen obavami z dalšího narušení exportu venezuelské ropy.
V pondělí ceny vystoupaly poté, co Spojené státy o víkendu podnikly nečekaný vojenský zásah ve Venezuele a zadržely prezidenta Nicoláse Madura. Obchodníci zvažovali, zda by se situace mohla projevit omezením dodávek z této jihoamerické země. Venezuela sice disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, její těžba však dlouhodobě klesá a v posledních letech se pohybovala kolem jednoho milionu barelů denně, tedy zhruba jednoho procenta globální produkce.
Dalším faktorem, který dnes tlumí cenové výkyvy, je víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+ ponechat těžbu ropy beze změny. Kartel OPEC a jeho spojenci tím sice signalizovali, že na trh nevstoupí žádné nové objemy, slabý výhled globální poptávky a rostoucí produkce mimo OPEC však podle analytiků nadále brání výraznějšímu růstu cen.
Trump prahne po venezuelské ropě
Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a je zakládajícím členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Trump se netají tím, že jedním z motivů Madurova svržení byl právě jeho zájem o ropu.
Uvedení Trumpových plánů na obnovu venezuelského ropného sektoru do praxe bude ale podle analytiků během na dlouhé roky. Oživení průmyslu, který se po desetiletích korupce, podfinancování, technických havárií i systematického rozkrádání ocitl ve velmi špatném stavu, by si vyžádalo investice v řádu desítek až stovek miliard dolarů. Samotná infrastruktura je dnes natolik poškozená, že návrat k historicky vysokým objemům těžby by byl možný jen za cenu masivního kapitálového vstupu ze strany zahraničních firem.
Podle Franciska Monaldiho z Bakerova institutu pro veřejnou politiku by návrat produkce na úroveň ze 70. let znamenal, že by společnosti typu Chevron nebo ExxonMobil musely v příštím desetiletí investovat zhruba deset miliard dolarů ročně. Rychlejší tempo obnovy by si vyžádalo ještě výrazně vyšší částky. Těžba ropy ve Venezuele se během dvanácti let vlády prezidenta Nicoláse Madura propadla na zlomek někdejší úrovně. Zatímco v polovině 70. let země těžila téměř čtyři miliony barelů denně, dnes se produkce pohybuje kolem jednoho milionu barelů.
O návratu do Venezuely ale neuvažují jen americké firmy. Podle serveru Yahoo Finance se chce britská ropná společnost Shell zaměřit na bohatá ložiska plynu ležící mezi Venezuelou a sousedními pobřežními ostrovy Trinidad a Tobago. Na nových projektech by přitom mohla vydělat miliardy dolarů.
