Chůva profesionálka. Žena, která dokáže dítěti poskytnout první pomoc, rozumí výchově a umí se vypořádat s problémovými dětmi. Právě takové se školí v současné době v Táboře. Ženy na kurzu mají různou motivaci, proč se stát chůvou.
Dagmar Nováková si chce zavést soukromou školku. Původně pracovala jako zdravotní sestra. Teď chodí do kurzu pro chůvy.
„Nemůžu se dočkat vnoučat. Prodávala jsem v obchodě svých dcer s dětským oblečením a zjistila jsem, že si víc hraji s dětmi, než se věnuji zákazníkům,“ říká. Děti už má odrostlé, spoustu věcí už prý zapomněla.
Co má taková chůva umět, zjišťoval na jednom z kurzů i redaktor Sedmičky.
Budoucí chůvy zachraňovaly dítě, které zasáhla elektřina. Po jedné chodily do pokoje. Dopředu nevěděly, co je čeká. V místnosti byla puštěná televize a u elektrického kabelu ležel cvičný panáček. Vše vypadalo jako doopravdy.
Bylo vidět, jak každá z žen překonává nervozitu z navození extrémní situace. Všechny udělaly na začátku stejnou chybu. Vypnuly televizi.
Jejich jednání sledovala zdravotní sestra Pavla Žambochová. Postup přitom hodnotila. „Už byste byla mrtvá,“ zastavila zdravotní sestra Dagmar Filipovou. Správně ženu navedla, že musí nejdřív vypnout elektřinu na hlavním vypínači. Scénku už potom dotáhla Filipová úspěšně do konce.
„Pokud bychom tohle necvičily, těžko v praxi obstojíme. To byla první situace, kterou jsme řešily samostatně, takže své dělala i nervozita,“ komentuje vlastní výkon Filipová.
Kurzy pořádá společnost Domestica. Podle ředitelky táborské pobočky Petry Jamrichové byla první pomoc jen částí toho, čemu se ženy na kurzu pro chůvy v sezimovoústeckém hotelu MAS učí.
„Začaly v únoru a za sedmadvacet dní intenzivního školení dostanou certifikát, který platí po celé Evropské unii,“ uvádí Jamrichová.
Díky němu mají chůvy šanci získat práci i v zahraničí. „Jsou státy, jako třeba Francie, kde rodiče vyžadují, aby žena měla potvrzení, které dokládá její schopnosti starat se o dítě,“ vysvětluje Petra Svatková z Domestiky.
Boří tabu
Vzít si chůvu na hlídání je řešením pro ženy, které nechtějí ztratit práci kvůli mateřské nebo se necítí být matkami na plný úvazek. V Čechách to ale není ještě tak obvyklé.
Důvod vidí Jamrichová v předsudcích lidí. „Znám i případy, kdy manželka partnerovi ani tchyni neřekla, že si pořídila chůvu na hlídání,“ uvádí.
Když se Petře Jamrichové narodil syn, měla za sebou různé kurzy. Přesto ji mateřství podle vlastních slov rozhodilo.
„Když byly synovi tři měsíce a já nastoupila do práce, ulevilo se mi. Synovi jsem potom dokázala všechno tisíckrát vynahradit,“ popisuje Jamrichová vlastní zkušenost z mateřství.
Kurz, který Domestica v příštím roce a půl nabízí po celých jižních Čechách, je pro všechny účastníky zadarmo.
„Snažíme se vytvořit nové pracovní příležitosti, i proto se nám podařilo sehnat peníze z grantu. Proplácíme účastníkům cesty a zaplacené mají také obědy,“ poznamenala ředitelka firmy Domestica.
