Cimrman by byl hrdý. Kraj dal světu Liptákov i géniovy paměti | E15.cz

Cimrman by byl hrdý. Kraj dal světu Liptákov i géniovy paměti

Předpověděl protržení přehrady, vynalezl jogurt a nejspíš fingoval svou smrt. Stopy Járy Cimrmana v libereckém regionu.

Malá vesnička Ferdinandov u Hejnic, za kterou se dramaticky zvedají příkré svahy Jizerských hor, už nikdy nebude žít poklidným životem. Už navždy ji změnil přistěhovalec, jistý doktor Hedvábný. Ten v únoru roku 1966 začal budovat na své chalupě krb.
„Několikrát jsem kopl do zdi, a tu jsem narazil na důkladně okovanou truhlu. Již na první pohled bylo zřejmé, že je něčím doslova naditá,“ popisoval kdysi v rozhlasu doktor Hedvábný.
Tak přišla na svět pozůstalost po Járovi (da) Cimrmanovi, českém géniovi srovnatelném s Leonardem da Vincim. Trvalo ale ještě mnoho let než vědci specialisté, takzvaní cimrmanologové, alespoň část pozůstalosti probádali.

Liptákov u Hejnic

V roce 1984 už bylo jasno. Ferdinandov vlastně není Ferdinandov. Liberecko dalo světu Liptákov. A na dům ve Ferdinandově u Hejnic přibyla cedule s nápisem „Zde byl v roce 1914 naposledy spatřen Jára da Cimrman“.
Už pouze fakt, že Cimrman našel útočiště právě na území dnešního Libereckého kraje, je náramně důležitý. Cimrman totiž působil většinu svého života po celém světě. Čechám, vlasti svého otce, ale jako by se vyhýbal.
Až později ve svém deníku popsal svoji novou touhu: „…uvidět svou vlast, Böhmen.“ A to se mu splnilo až na sklonku života. „Poté, kdy procestoval obě polokoule, líbá stařičký globetrotter konečně českou hroudu. Přiváží si na žebřiňáku do chudé pojizerské vesničky Liptákov svůj jediný majetek – peřinu a truhlu s rukopisy,“ popisuje oficiální Cimrmanův rukopis.
Cimrmana Jizerské hory zasáhly. Někdy kolem roku 1913 se při cestách Jizerkami přichomýtl ke stavbě přehrady na Bílé Desné. Už tehdy mu bylo jasné, že hráz nemůže vydržet. Jeho předpovědi o protržené přehradě si ale nikdo nevšímal. O tři roky později hráz nevydržela a vlna smetla údolí Desné. Cimrmanovu zlou předtuchu dnes připomíná i jedna zastávka na cyklostezce, jež vede po Cimrmanových stopách na Tanvaldsku.
Ve stejném roce 1913 se Cimrman zřejmě na delší dobu usadil také v České Lípě. Podle nálezu z roku 1995 je v současnosti známé, že tam vynalezl jogurt. „Původně chtěl vynalézt mléko, pak ale zjistil, že už ho nějaká kráva předběhla,“ vysvětlil po českolipském objevu cimrmanolog Petr Brukner.
Cimrmanův pobyt dnes připomíná malý přístřešek s nápisem nad dveřmi Národ Tobě.

Skonal při výbuchu

Je docela dobře možné, že Českolipsko se stalo géniovi osudným. Nedaleko osady Hvězda a kopce Vlhoště, nejvyššího vrcholu Polomených hor, je totiž Cimrmanův hrob. „Zde skonal 12. 5. 1921 český vědec Jára Cimrman,“ oznamuje tabulka na kříži zavěšeném na stromě u turistické trasy zvané Husí cesta. „Právě testoval svůj nový vynález –ýt automobil s motorem na stlačený vzduch a vodu. Došlo k výbuchu, který Jára nepřežil,“ vysvětluje text u hrobu. Existuje ale teorie, že Cimrman pouze fingoval svou smrt, aby za sebou zametl stopy. Možná, že někde na Liberecku stále žije.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!