Podle zprávy Nové Číny vznikla jednotka pro dozor nad raketovým arzenálem, hlavní velitelství armády a podpůrná jednotka bojových oddílů. Ministerstvo obrany změny označuje za reorganizaci, nikoli za projev nové strategické politiky Číny.
Odborník z univerzity v Šanghaji Ni Le-siung změnu považuje za snahu zvýšit bojeschopnost armády jako celku. „Čína dlouho neměla zájmy v zahraničí a ve srovnání s pozemní armádou byly námořní, letecké a strategické síly relativně slabé. Aby Čína dohnala velmoci v Americe a Evropě, musí modernizovat a zvýšit bojovou schopnost svého vojska,“ řekl.
Při zakládání jednotek byl osobně prezident Si a předal jejich velitelům vojenské prapory. Prezident podle agentury AP považuje silnou armádu za klíč ke splnění „čínského snu“, k němuž řadí „obnovu čínského národa“. Ve snaze umlčet obavy z expansionistických úmyslů loni v září ohlásil snížení stavů vojska. I potom ale zůstane čínská armáda největší na světě.
Nové zbraně
Nová jednotka pro raketové vojsko nahradí dělostřeleckou jednotku, která dosud kontrolovala čínský jaderný arzenál a konvenční rakety. Strategická podpůrná jednotka se pravděpodobně zaměří na kybernetické vybavení.
K dalším změnám, jež Čína v armádě chytá, patří vyřazení zastaralého arzenálu a vývoj moderních zbrojních systémů. Reforma dále upevňuje pozici komunistické strany jako vedoucí síly vojska. Dosud bylo velení v rukou čtyř velících složek, nyní je soustředěno do rukou ústřední vojenské komise, jejíž hlavou je prezident Si Ťin-pching.
