Čínské „továrny na medaile“ verbují děti už ve školce

Gymnastická škola v Nan-Ťing. Zdejší škola vycvičila zlatého medailistu z Pekingu Siao Čchina na koni.

Gymnastická škola v Nan-Ťing. Zdejší škola vycvičila zlatého medailistu z Pekingu Siao Čchina na koni.

Malí skokani ve škole ve Fu-Čou. Zdejší sportovní škola má 18 skokanů, kterým je od sedmi do třinácti let.
Trénink je často tvrdý.
Sportovní škola Čchen Ťing-lun v Chang-Čou, odkud vzešla i plavkyně Jie Š'-wen. Ta v Londýně získal senzační zlato, kdy poslední bazény plavala rychleji než americké mužské hvězdy Phelps a Lochte.
Sportovní škola, trénink skokanů do vody.
Sportovní škola, trénink skokanů do vody.
25
Fotogalerie
Bude odteď už všem olympiádám kralovat Čína? To je otázka, která asi napadne každého, kdo se podívá na dosavadní medailové zisky na hrách v Londýně. V době, kdy vznikal tento článek, měla Čína 13 zlatých, o čtyři více než USA. Za úspěchem čínského sportu stojí politika i tvrdý trénink ve sportovních internátech, který začíná často už v šesti letech.

Před londýnskou olympiádou mnozí komentátoři Čínu podceňovali. Pekingská olympijská pohádka před čtyřmi lety, kdy Čína získala 51 zlatých a Spojené státy nechala s 36 daleko za sebou, byl ojedinělý úkaz, který se letos nebude opakovat, tvrdili. Jenže čínská továrna na zlaté medaile zatím šlape i letos.

Ze školky na sportovní internát

Když čínští atleti v Pekingu sklízeli jednu medaili za druhou, zaskočená světová média hledala vysvětlení. Hodně toho bylo napsáno o tom, že v Číně sportovce vyrábějí podobně jako v továrnách, že si sportovci hry neužívají a jde jim pouze o výsledek. Těmto obviněním se Čína brání. „Naši atleti nejsou stroje na medaile. Doby, kdy jsme zlaté medaile používali k tomu, abychom ukázali, že jsme silný národ, už je pryč. Už to nemusíme nikomu dokazovat,“ napsal deník China Daily.

OBRAZEM: Čínské továrny na medaile. Pot a dřina od šesti let

Britský deník Daily Mail si dal tu práci a zjišťoval, jak si Čína vychovává a pěstuje své atlety. Dráhu profesionálních sportovců nastupují čínské děti už v šesti letech, kdy jejich schopnosti ve školkách testují a ty nadané posílají do speciálních sportovních škol. Těch v Číně existuje kolem tří tisíc. Studenti v nich studují i bydlí a konzumují pouze speciální stravu. V těchto školách děti nemají žádný soukromý život a trénují často až do úplného vyčerpání. Z podobné školy Čchen Ťing-lun v Chang-Čou vzešla i letos zlatá plavkyně Jie Š'-wen.

Tato Číňanka v Londýně udivila svět světovým rekordem ve finále polohového závodu na 400 metrů. K nejlepšímu času historie ji dopomohl především skvělý výkon v závěrečném kraulařském úseku. V posledních dvou bazénech plavala Číňanka dokonce rychleji než americké hvězdy Ryan Lochte a Michael Phelps, kteří bojovali o medaile ve stejné disciplíně chvíli před ní. Mnozí se tomu zdráhali uvěřit, trvali na tom, že muselo jít o doping. Ve stejné alma mater, sportovní škole Čchen Ťing-lun, od šesti let studoval i vítěz plavání na 400 metrů Sun Jang.

Kdo Čínu zastaví?

USA, tradiční sportovní supervelmoc, si dominanci Číny nepřipouštějí. Americká olympijská asociace argumentuje, že v celkovém zisku medailí – zlatých, stříbrných nebo bronzových - jsou Spojené státy stále v čele. Nejinak je tomu zatím i letos v Londýně.

Na tomto argumentu je kus pravdy a odhaluje politiku, která stojí za čínským úspěchem. Zatímco v USA sport sponzorují soukromé firmy a štědří mecenáši, v komunistické Číně se sportovcům dostává takřka neomezené finanční podpory státu. Čína je také mnohem taktičtější co do výběru sportů. Zaměřila se na několik disciplín, kde usiluje o získání co nejvíce zlatých medailí, všímá si deník Wall Street Journal. Čtvrtina z čínských medailí získaných v Pekingu pocházela ze tří sportů: střelby, stolního tenisu a badmintonu. Nyní se Čína snaží produkovat všestrannější atlety, píše list. Většinu čínské olympijské výpravy také tvoří ženský sport, který jinde ve světě není tak dobře financovaný, napsal Daily Mail.

I přesto zůstává řada sportů, kde má Čína ještě velké rezervy: především dráhové sporty jako běh, veslování a jachting nebo disciplíny hrané na hřišti, například fotbal. Čína také zatím neumí vyrábět všestranné atlety.