Sírolimonenový polysulfid, jak název napovídá, se skládá ze síry a limonenu obsaženého v oleji z kůry citrusových plodů. „Ropný průmysl vyprodukuje ročně až sedmdesát milionů tun síry, zpracovatelé citrusových plodů zase až sedmdesát tisíc tun limonenu,“ shrnul ve studii Justin Chalker s tím, že hlavním cílem bylo najít využití obou odpadních materiálů.
Vědce překvapilo, že díky vysokému podílu síry má sloučenina další výbornou vlastnost – při reakci se rtutí se zbarví do okrova, díky čemuž ji bude možné využít v nejrůznějších čidlech při kontrole znečištění rtutí.
Hledání investorů
Chalker ve spolupráci s Flindersovou univerzitou založil start-up. S ním teď hledá investory, kteří by mu jednak pomohli přijít na nejefektivnější možnou aplikaci polymeru v oceánu nebo půdě, jednak vyvinout praktickou podobu, jakou by mohla mít čisticí a detekční čidla založená na jeho objevu.
Rtuť je neurotoxin, který se ukládá v organismu a postihuje zejména jeho nervový systém. Hlavní cestou, jak se tento těžký kov do lidského organismu dostává, je maso z mořských ryb a živočichů. Čím výše je ryba na potravní pyramidě, tím více rtuti v sobě obsahuje. Kvůli vyšší koncentraci kovu se už nyní nedoporučuje konzumovat mořské ryby v těhotenství.
