Co nejvíc pomůže rozvoji Hradecka? Dokončení dálnice

Královéhradecký kraj čeká výstavba vědeckotechnologických center, obchodních domů i zdravotnických zařízení. Ze všeho nejdůležitější je však dokončení dálnice D11.

Hradecká dálnice D11 nyní připomíná proslulý středověký most u francouzského Avignonu trčící do prázdna nad řekou. Na rozdíl od známé turistické atrakce ale má sloužit řidičům, které však do krajského města nedoveze… To se má v dohlednu změnit. Stát totiž bude moci příští rok zahájit dostavbu, což umožní zvýšení rozpočtu fondu dopravy o čtyři miliardy korun.

„Pro celý Královéhradecký kraj je zahájení dostavby dálnice D11 do Hradce Králové velmi dobrá zpráva. Dotažení této komunikace do krajského města pro nás bylo prioritou a je důležité pro další rozvoj celého regionu. Nadále budeme usilovat o to, aby výstavba dálnice D11 pokračovala i na Jaroměř a k polským hranicím,“ zdůrazňuje hejtman Lubomír Franc.

Stát nyní rovněž počítá s výstavbou velké kruhové křižovatky v hradeckých Kuklenách v původní variantě. „Umístění této křižovatky v blízkosti moderního sídla hasičů a záchranářů je pro rychlé zásahy složek integrovaného záchranného systému na dálnici určitě příznivější,“ poznamenává hejtman. V příštím roce bude pokračovat příprava a výkupy pozemků pro výstavbu rychlostní silnice R35 mezi Opatovicemi nad Labem a Holicemi. „Tam by se mělo začít stavět do dvou či tří let. To je určitě velice dobrá zpráva pro krajské město, kterému se bude moci doprava po této silnici vyhnout,“ dodává.

#####Další modernizace komunikací v regionu

Zlepšení dopravní situace se chystá i ve vzdálenějších částech kraje. Životně důležitá silnice celého Broumovska II/303 se má rozšířit v pohodlnější, bezpečnější i rychlejší moderní dopravní tepnu. Kraj chce pro tuto akci získat více než 100 milionů korun od Evropské unie. „Stavět by se mělo začít na podzim příštího roku a hotovo by mělo být do konce roku 2013. Celkové náklady by měly překročit zhruba 153 milionů korun,“ přibližuje hejtman Franc.

Nedávno již byla zmodernizována silnice mezi Janskými Lázněmi a Svobodou nad Úpou v Krkonoších za téměř 30 milionů korun. „Většinu financí se kraji podařilo získat z fondů EU, rekonstrukce vozovky trvala od letošního dubna,“ líčí krajský radní pro dopravu Josef Ješina. Šlo o první etapu stavby silnice druhé třídy Čistá–Černý Důl–Svoboda nad Úpou. Postupně by mohly následovat opravy dalších úseků, pokud se kraji opět podaří získat evropské dotace. Celá silnice by měla být zrekonstruována do roku 2013.

Celkem v letošním roce plánuje kraj rekonstruovat silnice, mosty či opěrné zdi za asi 550 milionů korun. Většinu těchto financí se podařilo získat od EU. Mosty pod krajskými silnicemi už vylepšilo 130 milionů. Rekonstrukcí se už dočkalo 12 mostů a do dvou let jich projde modernizací dalších deset. „Nyní máme připraveny projekty, které se buď realizují, nebo se připravují a prostřednictvím nichž chceme čerpat dalších 70 milionů korun,“ říká vicehejtman Josef Táborský.

Nyní prochází rekonstrukcí například mosty v Nechanicích, Černožicích nad Labem či Lánově a připravují se modernizace v Bělé u Pecky či ve Velkých Svatoňovicích. V příštím roce se počítá se stavbami v Bohuslavicích, Velichovkách, Slavětíně a Bernarticích.

#####Turisty lákají Krkonoše

Velkým potenciálem se vyznačuje turistický ruch, kraj patří mezi nejnavštěvovanější regiony v Česku, a to hlavně díky Krkonoším. Nejvyšší české hory živí řadu tamních obyvatel a jsou impulzem pro stavební aktivity. I když hodnota nových staveb, na které byla v kraji v prvním pololetí vydána stavební povolení a ohlášení, klesla o 39 procent na 7,4 miliardy korun, probíhají významné stavební akce.

Například v Peci pod Sněžkou začala stavba nové lanovky na nejvyšší českou horu Sněžku. Za nové zařízení, jež nahradí současnou přes 60 let starou lanovku, město zaplatí zhruba 300 milionů korun, z nichž 230 milionů korun pokryje dotace od Unie. Lanovka na Sněžku je největším lákadlem letní turistické sezony v Krkonoších a její moderní podoba by měla být hotova na jaře 2014. Novou lanovku staví trutnovská stavební společnost BAK, a to ve sdružení s italskou lanovkářskou společností Leitner.

Nová lanovka bude mít místo dosavadních otevřených sedaček pro dva pasažéry komfortnější čtyřmístné kabinky. Hodinová kapacita lanovky zůstane na 250 lidech. Jízda až na vrchol by se díky vyšší rychlosti měla s novou lanovkou zkrátit z nynějších 25 minut na zhruba 16 minut. Nová lanovka bude i lépe odolávat větru či mrazu. „Nyní je lanovka v horním úseku kvůli silnému větru mimo provoz 140 až 150 dní. Provoz horního úseku by měl být o 30 až 40 dní v roce delší,“ vyčísluje náčelník lanovky Jiří Martinec. Podle starosty Alana Tomáška lanovka zajistí budoucnost turistického ruchu ve městě a podpoří celou ekonomiku města.

#####Univerzita i město rozšíří vědeckotechnické kapacity

V kraji pokračuje budování vědeckotechnické základny, první etapu stavby kampusu za 400 milionů korun chystá univerzita v Hradci Králové. Nynější projekt se týká výstavby univerzitního výukového a výzkumného centra. „Předpokládáme, že vlastní stavební práce začnou ještě v letošním roce,“ míní děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Miroslav Červinka. Univerzita získá 7000 metrů čtverečních plochy, kterou bude možné využít pro výuku i výzkum. Vybudování první etapy bude z 85 procent financovat EU, zbývající peníze uvolní stát. Nová budova by měla oběma fakultám sloužit od září 2014. Celkové náklady na zbudování kampusu se blíží částce kolem 2,5 miliardy korun.

[file:12248:small:right]

Hradec Králové chce zase přebudovat chátrající Vrbenského kasárna pro potřeby Technologického centra a jeho podnikatelského inkubátoru. Investice se odhaduje na 150 milionů korun, radnice chce získat evropskou dotaci z programu Inovace na 75 procent nákladů. Přestavbu by radnice podle náměstka primátora Jindřicha Vedlicha chtěla stihnout do konce roku 2014. Vývojářské kapacity v regionu posilují i samotné fimy. Například elektrotechnická společnost Microrisc chce na začátku příštího roku začít v jičínské průmyslové zóně se stavbou výzkumného a technologického centra. Do budovy a technologického zázemí plánuje investovat 40 milionů korun. Na pozemku o celkové rozloze půl hektaru by firma v druhé fázi chtěla centrum postupně rozšířit do podoby technologického parku.

Výzkum a vývoj firmy se soustřeďuje zejména na bezdrátovou komunikaci pro automatizaci budov a telemetrii umožňující měření na dálku a dálkový přenos dat. V letošním roce společnost již rozšířila své aktivity mimo Evropu, když na jaře otevřela pobočku v Číně, a na americké Floridě ji hodlá otevřít koncem letošního roku.

#####Ožívají i developeři

V krajském městě má vyrůst také nové administrativní centrum City Garden. Zastupitelé již odsouhlasili změnu územního plánu pro nevyužívané území u druhého silničního okruhu na místě někdejší továrny Mileta. Předložené řešení podle Vedlicha umožní napojení Benešovy třídy na silniční okruh a počítá také s kruhovým objezdem na vjezdu do areálu nemocnice. Podle studie by v místě měl vyrůst komplex budov s byty, kancelářemi a dalšími službami, projekt počítá také s vybudováním lávky přes rušný silniční okruh. V případě získání investora by mohla první etapa výstavby začít v polovině roku 2015.

Developerské firmy se po hospodářské krizi také vrátily k projektům využití a přestaveb továrních areálů bývalé textilky Tepna v centru Náchoda. Firma Protivitr-Invest by z bývalé přádelny chtěla udělat multifunkční objekt s obchody, restauracemi a byty.