Co skrývalo podzemí starého Hradce
Dřevěný vodovod, který zásoboval město vodou v období středověku a raného novověku, studnu ze 13. století a další nálezy odkryly výzkumy archeologů na hradeckém Velkém náměstí a jeho okolí během minulého a letošního roku. Výběr toho nejzajímavějšího nyní mohou lidé spatřit v Muzeu východních Čech.
„Z jižních teras to je soubor stolní keramiky ze 16. až 17. století – džbány, číše, mísy, další náčiní i skleněné předměty, které sloužily ke stolování. Část nádob nevyrobili místní hrnčíři, ale jde o dovoz z oblasti dnešního Německa, ze Saska, z Lužice, nebo to jsou napodobeniny keramiky třeba až z dalekého Porýní. Jde o cenné nálezy, které jsme archeologickým výzkumem v takovém rozsahu doposud nezískali. Jsou dokladem tehdejšího každodenního života vyšší sociální vrstvy hradeckého obyvatelstva,“ řekl archeolog Radek Bláha.
Ještě starší keramiku z časů počátků existence města ukrývala odpadní jímka při rekonstruovaném domu U Špuláků. Kuchyňské nádobí je většinou ze 13. až 14. století.
Nejvíce předmětů však pochází z Velkého náměstí. Zajímavou sondou do minulosti Hradce je sbírka věcí, které lidé během staletí poztráceli či odhodili při svých cestách přes staré město. Návštěvníci pak mohou pomyslně vstoupit i na bývalý hřbitov u chrámu svatého Ducha. Výstava jim představí ukázky kosterních pozůstatků, náušnice, křížky, zbytky růženců a další předměty z hrobů. „Hrobů tam bylo přibližně 150, pocházejí ze 14. až 18. století,“ upřesnil Bláha.
Antropologická analýza vyzvednutých kosterních pozůstatků má přinést poznatky o zdravotním stavu obyvatel starého Hradce, jejich nemocech a poraněních. Archeologové chtějí některé ostatky podrobit i analýze DNA.
„Navázali jsme spolupráci s hradeckou společností Generi Biotech. Rozborem DNA se dají zjistit další podrobnosti. Třeba o příbuzenském vztahu některých pohřbených jedinců, kteří byli blízko sebe, z hrobů, kde máme podezření, že šlo o společné pohřbení matky s dítětem,“ dodal Bláha
