Aktuální londýnské hry opět prezentují souboj lidských těl, která se snaží překonat ostatní a posunout hranicí rekordů o kousek dále. Umožňuje to stále dokonalejší trénink a jeho metody; ve spolupráci s povolenými i nepovolenými pomocníky v podobě různých látek.
S novými rekordy – především u mladších sportovců – se také objevuje téma extrémní podpory růstu, kam patří různé druhy zásahů do DNA. Co vlastně samotné lidské tělo dokáže zvládnout a vydržet?
Rychlý běh
Nejpopulárnějším testem rychlosti pohybu bez jakékoli pomoci je běh na 100 metrů. Rekord zatím drží Usain Bolt, který tuto vzdálenost dokázal pokořit za 9,58 sekund. Špička maximální rychlosti je kolem 80metrové hranice a v případě zmíněného rekordu se jednalo o 44,72 km/h.
Dle předpokladů je hranice rekordu běhu na sto metrů kolem 9,4 sekund. Největší počet nových rekordů se objevil v roce 1968, kdy začaly vznikat nové technologie – jak v oblasti elektronického měření, tak i u bot. Nejdůležitější svalová skupina pro běh se samozřejmě nachází na dolních končetinách, v podobě kvadricepsu a dalších svalů. Obecně také platí, že ženy jsou přibližně o sekundu pomalejší.
Se svaly, které se vyvíjí za standardních podmínek, není možné, aby člověk zaběhl stovku pod devět sekund. Už nyní ale vědci používají různé druhy stimulací a úprav DNA, takže rekordy platí pouze pro „přírodní“ nastavení.
Tip: Podívejte se na video a infografiku The New York Times, které srovnávají olympijské medailové časy běhu na 100 m za posledních sto let.
Souhra 640 svalů
Také ostatní sportovní disciplíny jsou ve většině případů vázané právě na svalstvo. Lidské tělo obsahuje kolem 640 druhů svalů (320 párů), které tvoří 30 až 50 % hmotnosti našeho těla.
Mozek se již od narození učí tyto svaly ovládat pomocí nervových signálů a nutno podotknout, že mu to trvá velmi dlouho. Souhra našeho gyroskopu a akcelerometru ve vnitřním uchu a ovládání svalů na nohou i v rámci celého těla má první milník – stabilní chůzi.
Další pokročilé možnosti je nutné trénovat pomocí různých technik a neustálého opakování. Podle toho, jak se váš mozek dokáže učit, můžete zvládnout na první pohled nemožné věci.
Pokud jde o nové sportovní směry, které nejsou vázány na rekordy a měření, lze zmínit například Parkour. Patří mezi náročné fyzické aktivity vyžadující souhru celého těla:
Pokud vládnete angličtinou, případně se spokojíte se strojovým překladem od Googlu, můžete se podívat například na sérii dokumentů z dílen Discovery Channel na Youtube s názvem Human Body: Pushing the Limits. Na YouTube se dá najít i verze s českým dabingem.
Fyzikální limity
V letních vedrech je jistě záhodné si hlídat teplotu těla, aby nedošlo k úpalu, kdy tělo již není schopné vnitřní termoregulací odvést teplo z těla. Hranicí přežití je 42 °C, kdy dochází k poškození orgánů, problémy ale samozřejmě přicházejí i dříve. Opakem je pak podchlazení (hypotermie), které nastává při poklesu vnitřní teploty na 35 °C.
Zatím nejnižší zaznamenaná teplota těla, ze které se se štěstím podařilo člověka zachránit, bylo 13 °C. Pokud spadnete do studené vody, snažte se dostat co nejdříve ven. Voda totiž odvádí teplo rychleji než vzduch a ve velmi studené vodě můžete přijít o schopnost ovládat své svalstvo do několika minut. Stejná doba stačí k přehřátí, pokud necháte dítě v autě s teplotou kolem 50 °C.
Bez aklimatizace se vyvarujte výšce nad 4,5 kilometru, potopení bez přístrojů více než 18 metrů hluboko (rekord je 60 m volně, 273 m s DYN), Maximální doba ponoru bez nadechnutí je zatím kolem 11 minut, bez tréninku ale můžete ztratit vědomí již za pouhé dvě minuty.
Tělo nemůže fungovat bez přísunu energie a vody, která ho tvoří ze 70 %. Zatímco bez vody (dehydratace) vydrží tělo kolem sedmi dnů, bez jídla je to až 45 dní nebo ztráty 30 % hmotnosti těla. Škodlivý je ale i opačný extrém: za jednu hodinu byste například neměli vypít více než 10 litrů vody, může to způsobit smrt. Minimální množství vody je kolem jednoho litru denně, optimální kolem dvou až tří litrů.
A co krev? Pokud jí ztratíte více než 40–50 % (rekord je 75 %), začne selhávat srdce. Naopak ztráta do 15 % z celkových 3,8 až 5,6 litrů by neměla mít téměř žádný efekt. Pravidelným cvičením lze dosáhnout i větší šance na přežití při zmíněných situacích.
Vyvarujte se intenzitě zvuku nad 120 decibelů; logaritmická jednotka zde znamená, že zvýšení o 3 decibely odpovídá dvojnásobné intenzitě. Při 160 decibelech už může dojít k protržení ušních bubínků. Vyšší intenzita zvuku dokáže poškodit i další orgány, včetně plic a přinést rychlou smrt.
Lidské tělo má své hranice také při zásahu elektřinou. Průměrný odpor kůže je tisíc až sto tisíc ohmů (vlhká–suchá). Silné srdce s hmotností kolem 400 g zvládne maximálně kolem 27 000 V nebo 200 mA.
Při zásahu bleskem je smrtelných jen deset procent případů. Mezi hlavní příčiny smrti patří popáleniny.
Extrémní možnosti lidského těla v různých oblastech mapuje Guinnessova kniha rekordů. Lze v ní najít neuvěřitelné věci, které lidské tělo zvládne.
