K bondovskému mýtu se vrátil tvůrčí i herecký tým prověřený nejúspěšnější bondovkou historie Skyfall. Režisérem Spectre je znovu Sam Mendes, kvartet scenáristů je také téměř identický, Daniel Craig pokračuje v redefinování agenta 007 pro inteligentní publikum a příběh se znovu víc týká světa tajných služeb než světa reálného, který tu hraje spíše roli pasivní oběti a šachovnice pro zločince i správné agenty. Přesto 24. bondovka Spectre nedopadla tak skvěle jako Skyfall, natož jako asi nejlepší bondovka vůbec Casino Royale.
Podobně jako ve Skyfall (a také například v posledních dílech série Mission Impossible) také ve Spectre hlavním tématem přestává být záchrana světa (ta je samozřejmá, nebojuje se o ni). Novým tématem špionážních spektáklů se definitivně stává legitimita boje tajných agentů se superzáporáky, kteří pomocí počítače a armády anonymních padouchů mohou docílit všeho. Má proti takovým padouchům stát nevyzpytatelný agent, nebo dokonale promyšlený obranný systém, do nějž se zapojí nejdůležitější mocnosti světa?
Toto dilema je rozepsáno do typicky bondovské partitury, v níž nechybí pošťuchovačky se slečnou Moneypenny, pár gadgetů od Q, nějaké ty bondgirls a řada akčních scén, které jsou na vysoké žánrové úrovni. Spectre tak nejspíš bude konečně vyhovovat všech staromilcům, kteří „craigovky“ nesnesli pro jejich nebondovost.
Naopak publikum obdivující, jak se tvůrcům filmů Casino Royale, Quantum of Solace a Skyfall povedlo mýtus převést do 21. století, bude u Spectre často skřípat zuby. Spectre je totiž až příliš obyčejný film. Ta tam je moderní sebereflexe. Redefinující odkazy na bondovskou minulost tu jsou také ve značném útlumu. Vše zachránit se snaží jen roztomilé hlášky mladého Q, když Bondovi dá omegy, které „prostě ukazují čas“. Jako by si tvůrci řekli, že první craigovská trilogie již Bonda proměnila dost a nyní je na čase jej vypustit do světa hotového.
Tomu však neodpovídá povaha příběhu. Nový Bond se ve svém pátrání po hlavě zločinecké organizace Spectre musí vrátit do vlastní osobní historie (podobně jako ve Skyfall musela učinit M). A závěr naznačuje, že až konec Spectre je opravdovou tečkou za proměnou Bonda odstartovanou v Casinu Royale. Naneštěstí právě ponor do minulosti Bonda je nejzpackanějším momentem Spectre. Vztah mezi 007 a hlavou Spectre Oberhauserem je natolik utopený, že ani skvělí Craig a Christoph Waltz mu nedokázali vtisknout emotivnost vztahu Silvy a M ze Skyfall.
Co zbylo? Velmi dobře natočený globální akční thriller o špionech, který však své karty vyloží příliš brzy na to, aby si divák užil celé dvě a půl hodiny. A navíc tu chybí jedna dvě nezapomenutelné scény, kterých Skyfall nabídl hned několik. Přesto by se byla škoda, kdyby se Craig a Mendes od Bonda odpoutali. Spectre by nebylo vhodné poslední slovo k této slavné postavě.
Spectre
(bondovka, Velká Británie/USA, 150 minut)
Režie: Sam Mendes
Hrají: Daniel Craig, Ben Whishaw, Ralph Fiennes, Naomie Harris
Hodnocení: 70 %
