Český telekomunikační úřad vydal druhou verzi dokumentu, ve kterém upozorňuje na fér a nefér ustanovení ve smlouvách mobilních operátorů (v plném znění zde). Sloužit má jednak uživatelům služeb, aby věděli, na co si dát pozor, ale také samotným operátorům, aby mohli své smlouvy upravit ku prospěchu svých zákazníků.
Všimněte si klíčových výrazů: „doporučení“ a „fér/nefér“. Skutečně nejde o exaktně dané nařízení, naopak jde nad rámec legislativy – vždyť formulace ve smlouvě může být právně v pořádku, přesto značně nesrozumitelná.
Dle mého názoru je to skvělá iniciativa, na druhou stranu trojka českých mobilních operátorů v minulosti už několikrát ukázala, že je jim gentlemanské jednání cizí a podobné výzvy zůstaly bez odezvy.
Co ČTÚ považuje za nefér
Zásadní je právě hned první kapitola „Struktura a forma smlouvy“. ČTÚ upozorňuje na nejasný výčet dokumentů, které jsou součástí smlouvy. V praxi zde operátoři předvádí čiré zlo – třeba tzv. řetězený dokument, kdy jeden dokument odkazuje na druhý a dobrat se nosné (přitom ve výsledku zcela prosté) informace je úkol pro právní kancelář.
Výjimkou nejsou případy, kdy se daný řetěz zacyklí, nikam nevede, nebo ani jeho poslední článek slibovanou informaci neobsahuje. Setkat se můžete i s vágní formulací odkazující na web operátora – pouze však na domovskou stránku a i v redakci jsme si několikrát vyzkoušeli, že dohledat konkrétní lejstro je úkol hodný detektiva.
Důležité informace operátoři rádi skrývají za obtížně srozumitelné formulace, do haldy zbytečného slovního balastu. Drobné písmo obtížně čitelné zejména pro seniory jsou schopní prezentovat jako ohleduplnost k životnímu prostředí (protože se tak potiskne méně papíru).
Atd. atd.
Podobným způsobem se úřad vyjadřuje ke sjednávání smluv na dálku či mimo provozovnu operátora, ke skládání jistiny a zvláštní kapitolu si vysloužil popis služby. ČTÚ považuje za nefér, že operátoři běžně používají přívlastek „neomezená“, i když služba obsahuje limity.
Citlivým bodem je garance „minimální úrovně kvality služby“. Tam jde typicky o reálně dosahované rychlosti internetu, které jsou často jen zlomkem rychlostí propagovaných v reklamních materiálech.
Kupodivu až v desáté kapitole se skrývá téma „Automatické prodlužování smluv“. Kdo se s touto oblíbenou praktikou našich operátorů setkal, potvrdí, že se jedná o značně nepříjemnou a krajně nefér praktiku.
Úřad se také věnuje propadání nevyčerpaného kreditu na předplacených kartách, řeší převod a čerpání volných jednotek u paušálních tarifů. Není třeba dodávat, že i toto jsou oblasti, ve kterých se O2, T-Mobile i Vodafone chovají značně nefér.
Velkým tématem nedávné minulosti byly jednostranné změny smlouvy ze strany operátora a způsob informování uživatele. Operátoři „to na své zákazníky zkoušejí“ i při reklamacích, při výpovědi smlouvy, nebo při přechodu od jednoho operátora k druhému.
Mapy a kvalita pokrytí
Kde se operátoři chovají relativně fér, jsou mapy pokrytí signálem. Úřad konstatuje, že mapy z mnoha pochopitelných důvodů neodpovídají realitě na 100 % a přidává doporučení, jak si může uživatel pokrytí ověřit. 1) Stanovení zkušební lhůty, v rámci které je možné vyzkoušet kvalitu služeb i pokrytí a případně bez sankce odstoupit od smlouvy. 2) Možnost odstoupit od smlouvy, když se v průběhu kontraktu změní kvalita pokrytí.
Tak daleko naši operátoři nejsou, ale občas se nabídka na vyzkoušení služby před jejím zakoupením objeví. V poslední době jde zejména o mobilní internet a technologii LTE.
Článek vyšel na serveru Mobilmania.cz
