Život ve tmě může být pestrý i pro lidi, kteří přišli o zrak. A to třeba v okamžiku, kdy zažijí kuriózní historku, jako například se záměnou vodících psů.
„Svou fenku Ledu jsem měla teprve krátce. Jednou na venčišti střediska výcviku psů v Praze jsme se s kamarádkou trochu víc zapovídaly,“ začíná svůj veselý zážitek Libuše Divišová. O zrak přišla před třemi lety ze dne na den. Po pádu ze schodů měla zpřetrhanou sítnici. „Když jsme se chystaly k odchodu, tenkrát jsme obě bydlely ve stejném domě, zavolaly jsme každá na svého psa. Normálně v pohodě nás dovedli zpátky. Teprve doma jsem zjistila, že moje Leda nějak rychle přibrala a je větší. Nevím, jestli to udělali úmyslně, ale kamarádku vedl můj pes a mě zase její Lily,“ směje se komické situaci žena.
V Ústí, kam o víkendu Libuše Divišová přijela na krajský přebor vodících psů až z Krnova, ji ale její Leda neopustila. V dovednostech vodících psů soutěžila ještě s dalšími dvanácti účastníky, převážně z ras labradorů, retrívrů nebo jejich kříženců. Trochu netradiční, ale také využívané k výcviku jsou border kólie, z nichž startoval jediný zástupce.
Soutěž v plném provozu
Organizátoři závodu vytyčili na Lidickém náměstí trasu s překážkami, které tvořily například lavičky, schody, obrubníky nebo kamenné podstavce. Část úseku vedla i přes venkovní terasu kavárny, kam chodili hosté k odpolednímu posezení. O to byla trasa náročnější, protože psi prováděli své majitele za běžného provozu. Součástí klání byla i zkouška poslušnosti, kde rozhodčí hodnotili reakce psů na povely, aport nebo odložení. Jde o zvláštní povel, kdy pes musí zůstat v klidu na místě a počkat, než si ho majitel znovu přivolá.
„Nečekala jsem od Ledy nějaké zázraky. Jely jsme do Ústí celou noc, takže byla hodně unavená. Přijela jsem na závody spíš ze zvědavosti,“ svěřila se Divišová.
Raritou mezi soutěžícími byla fenka Vladimíra Krajíčka z Lovosic, která slouží svému pánovi už deset let. To je jednou tolik, než je běžná aktivní služba vodícího psa. Vítězem se stal Milan Melichar z Neratovic se svým psem Pascalem.
„Šlo o kvalifikační závod na příští rok, vítězové postoupí do celorepublikového klání,“ řekla za organizátory Ilona Vobrová z Klubu držitelů vodících psů. Podle ní je také jedním z hlavních důvodů těchto soutěží ukázka před veřejností. „Společnost zatím vnímá psy lidí, kteří přišli o zrak, jako jejich potěšení. Ve skutečnosti ale ten pes neustále pracuje, musí sledovat překážky a včas na ně majitele upozornit. Známe případy, kdy na psy kolemjdoucí volají, hladí je nebo rozptylují pamlsky. Tím jim jejich poslání pouze ztěžují,“ vysvětlila Vobrová.
