Předplatné

Curiosity: Jedna z posledních radostí fanoušků Marsu

Aparát je vybaven kolekcí revolučních nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost sedmi metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení.

Aparát je vybaven kolekcí revolučních nástrojů určených k rozboru vzorků půdy, skal a atmosféry. Jedním z nich je například laserové dělo schopné trefit skálu na vzdálenost sedmi metrů a z vykřesané jiskry určit její chemické složení. • Zdroj: ctk

Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu.
NASA celou událost sledovala z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně. Modul velikosti osobního automobilu řízený automaticky vysílal informace o svém osudu rádiovým signálem.
NASA celou událost sledovala z řídicího střediska v kalifornské Pasadeně.
Událost si nenechali ujít ani lidé v ulicích New Yorku.
Sledovali, jak před samotným přistáním stoj rozvinul padáky a přistál v předem určené oblasti.
Šestikolové vozítko Curiosity váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor využívající přirozeného rozpadu plutonia 238, který se osvědčil u amerických planetárních sond programu Viking.
Podle expertů dosedl aparát na ideální ploché místo. "Vypadá to na krásný prostor, je to skvělé, skutečně skvělé," řekl agentuře AP pracovník pasadenského centra Adam Steltzner.
8 Fotogalerie
Jan Stuchlík , Profit

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Dnešní přistání amerického robota Curiosity na Marsu je nejspíš jedním z posledních důvodů k oslavám. Ještě příští rok se na Mars vydá sonda MAVEN, která se bude zabývat průzkumem marsovské atmosféry. Pak senzační zprávy o letech na Mars dojdou.

Důvodem utlumení programů je tenčící se rozpočet amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Na příští rok bude mít k dispozici 17,7 miliardy dolarů, což je o miliardu méně, než kolik jí ve svém vesmírném plánu sliboval prezident Barack Obama. V poměru k celkovým výdajům federálního rozpočtu jde o nejnižší dotaci vesmírnému výzkumu od roku 1960. Nejdrastičtější škrty postihly právě planetární výzkum, jehož rozpočet se smrsknul o 20 procent na 1,2 miliardy dolarů. Už loni přitom NASA ušetřila přes miliardu dolarů ukončením programu raketoplánů.

NASA škrtá mise

Na mise a výzkum Marsu má jít příští rok o 40 procent méně peněz. NASA to zdůvodňuje úspěšným dosednutím Curiosity na rudou planetu a dokončení programu MAVEN. Kvůli úsporám NASA zrušila dva společné projekty s Evropskou vesmírnou agenturou. Nicméně chce začít pracovat na nových programech, které mají využít blízkého postavení Marsu a Země v letech 2018 až 2020. O peníze na ně si prý řekne za rok. Jenže podle odhadů NASA se rozpočet na průzkum rudé planety nedostane na loňskou úroveň ani v roce 2017. Do té doby se bude pohybovat kolem 200 milionů dolarů, což je méně než polovina loňského stavu.

Antonín Vítek: Stavba vesmírného hotelu se odkládá na neurčito

Finančně v nedohlednu je zatím i první výprava na Mars s lidskou posádkou. Tento cíl vyhlásil už předchozí prezident George W. Bush a zopakoval ho i Barack Obama. Peníze na tento projekt však zatím chybí. „Celý kosmonautický výzkum vesmíru se zbrdil, protože je na ně méně peněz. Na Marsu měl být člověk v roce 2020, ale od výprav z lidskou posádkou se ustupuje. Je to příliš drahé a nebezpečné,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu.Po osmiměsíční cestě vesmírem a složitém přistávacím manévru dorazilo dnes ráno SELČ na povrch Marsu americké robotické vozítko Curiosity. Dosednutí vozítka na planině Aeolis Palus v kráteru Gale se uskutečnilo přesně podle plánu. | Zdroj: ctk

Skluz mají i další projekty, na jejichž dokončení čekají vědci po celém světě. Největší z nich je stavba nástupce Hubbleova teleskopu, který se pomalu blíží konci své životnosti. Nahradit ho má Teleskop Jamese Webba. Ten však měl původně stát půl milionu dolarů a na oběžné dráze měl být už pět let. Jenže náklady se postupně vyšplhaly nad 6 miliard dolarů a zatím poslední datum pro jeho vypuštění je rok 2018. V rozpočtu byl vývoj tohoto teleskopu jednou z mála položek, která vzrostla.

Doporučujeme

Články z jiných titulů