Ekologická doprava je jedním ze znaků moderního evropanství. Proto po deseti letech usedám na kolo a zkouším, jak se cestuje po největších českých lázních. Už na kruhové křižovatce u Solivárny je mi ale jasné, že se ve Varech s moderním evropanstvím můžu jít vycpat.
Nejdelší pruh pro cyklisty nesmyslně končí zhruba po dvou stech metrech. Přejezdy pro cyklisty řidiči s úspěchem ignorují – vypadají totiž jinak než zebra. Po cyklopruhu se promenádují chodci a jsou nevrlí, že mi musí uhýbat. Vydávám se proto k Ohři a zkouším projet město až do Staré Role přes rolavské koupaliště.
Zdejší dráha pro cyklisty a bruslaře je prý unikátní. Rolava má opravdu krásný asfalt, jen kdyby navazoval na cyklostezku podél Ohře a pokračoval až do Staré Role.
Ač nerada, opět musím prokličkovat částí Čankova mezi auty.
Ze svého výletu si tak odnáším jediný dojem: Vary plné cyklistů jsou zatím snem a řidiči si na ně ještě nezvykli.
Porovnat to mohou hlavně ti, kteří se podívali do zahraničí. Například v Bruselu jezdí lidé do práce na kolech naprosto běžně, což absolutně nic nevypovídá o jejich sociálním postavení. Nemají se za co stydět a nemusí bojovat s řidiči aut.
„Hlavně, abychom to ve zdraví přežili,“ směje se cyklista Petr za Staré Role, který jezdil do práce na kole téměř denně. Díky své zálibě je i o nehodu na přechodu pro cyklisty bohatší. „Smetl mě řidič na kruhovém objezdu u Solivárny. Naštěstí se mi nic nestalo, jen jsem mu trochu odřel předek auta,“ vzpomíná. „Zdejší cyklostezky vedou odnikud nikam a pruhy pro cyklisty mi chybí například na nově otevřené Sokolovské ulici,“ říká.
Souhlasí s ním i dopravní inženýr Ota Řezanka, podle kterého jsou pruhy pro cyklisty na silnicích tohoto typu nezbytné. „Ve vyspělém světě jsou již desítky let na silně zatížených městských komunikacích budovány pruhy pro cyklisty. Na Sokolovské bohužel chybí. Naproti tomu například na Západní ulici byly zúženy jízdní pruhy, a tím vznikl alespoň minimální prostor pro cyklisty. Některá opatření na podporu cyklistické dopravy nemusí být drahá,“ říká. Podle mluvčího radnice Jana Kopála není na cyklopruhy v Sokolovské ulici místo.
„Šířka chodníků neumožňuje vyhrazené pruhy pro cyklisty. Sokolovská je především městskou ulicí, bulvárem. Její šířka je historicky daná. Vměstnat se do ní musí pěší, průjezd, městská doprava a parkování. Je to standardní městská ulice a nemá tam být nějaká hlavní tranzitní cyklistická magistrála,“ uvádí.
Město kol. Jako Brusel
Karlovarská radnice za hlavní dluh vůči cyklistům zatím považuje hlavně propojení cyklostezky u Ohře se stezkou na Rolavě, které by měli úředníci začít řešit ještě tento rok v rámci slibovaného projektu Meandr Ohře. Na ostatní vylepšení si tak cyklisté budou muset počkat. „Víme i o dalších cyklotrasách, kterým chybí propojení,“ říká Kopál. Do budoucna by však měly všechny karlovarské cyklostezky navázat na ty z okolních měst. Vše momentálně úředníci zpracovávají do souhrnné koncepce cyklodopravy města. „Vary mají potenciál, aby se staly městem kol. A kopce rozhodně nevadí. Přetížené křižovatky potřebují, aby část řidičů přesedla na kola. I proto je třeba preferovat cyklistickou dopravu před automobilovou,“ myslí si Řezanka.
Sedm nebezpečných míst cyklostezek:
1. Řidiči mnohdy nerespektují přechod pro cyklisty u Solivárny.
2. Po cyklostezkách jezdí i rodiče s kočárky nebo bruslaři. Vyplatí se jezdit pomaleji.
3. Cyklopruhy u Solivárny znenadání končí.
4. Pod Ostrovským mostem je velká rozbahněná louže. Vidět je až na poslední chvíli.
5. Před nájezdem na starorolskou cyklostezku je nutné projet silnici s nepřehlednými odbočkami.
6. Cyklopruhy na Vítězné jsou plné chodců i parkujících aut. Cyklisty mnohdy nevidí ani neslyší.
7. Brána z rolavského koupaliště směrem na Čankov je příliš úzká. Kolo tudy projede jen velmi těsně.