To místo dobře zná. A co víc: pokaždé se mu tam dařilo. „V Barceloně jsem už v pohodě skočil za osm metrů,“ těší čtyřiadvacetiletého dálkaře Romana Novotného. Tentokrát to ale nebude jen tak ledajaký závod. V Katalánsku se představí kontinentální elita. Na konci července tam startuje mistrovství Evropy.
„Mám ten olympijský stadion rád. Vyhovuje mi prostředí. Ale je fakt, že konkurence bude velká. Důležité je, abych se prodral kvalifikačním sítem,“ plánuje skromně Novotný, odchovanec břeclavské atletiky.
Proč ta zdrženlivost? Nejlepší český dálkař má za sebou mizerné období. Na loňském halovém šampionátu v Turíně i na mistrovství světa v Berlíně se nepodíval do finále. A letos se na halový šampionát v katarském Dauhá nekvalifikoval vůbec.
„To Dauhá mě nemrzí. Byl tam těžký limit, v tom období to ani nemělo cenu zkoušet,“ je nad věcí Novotný, který nemá závody v hale moc rád. „Raději skáču pod širým nebem,“ tvrdí atlet.
Do Barcelony necestuje bez formy. Na začátku června na Strahově o čtyři centimetry překonal osmimetrovou hranici a splnil limit pro evropský šampionát. Pravda, k výkonu 821 centimetrů, osobnímu rekordu, se zdaleka nepřiblížil.
„Ale já mu věřím. Ještě musíme doladit některé věci, a když se to povede, může mít Roman medaili,“ vykládá za každých okolností sebevědomý kouč Michal Pogány.
Výsledky z minulosti ukazují, že může mít pravdu. Třeba na posledním evropském šampionátu v Göteborgu bral zlato Ital Howe za „pouhých“ 820 centimetrů. Aby mohl Novotný uvažovat o medaili, musí skočit na hranici svého maxima. A raději víc.
„Zaplaťpánbůh, že ho netrápí žádné zdravotní problémy. I to bude hrát roli,“ říká Pogány, partner bývalé trojskokanky Šárky Kašpárkové. „Bude to vyrovnané, rozhodnou drobnosti, centimetry,“ tvrdí kouč.
To Novotný se nechce o svých šancích raději bavit. „Jak říkám, důležitá je kvalifikace. Pak finále, tam bych chtěl samozřejmě skočit co možná nejdál,“ vysvětluje opatrně dálkař.
S Pogánym se prostě neshodnou. To je logické. Vedle introverta Novotného působí výřečný Pogány jako ďábel. „Tvrdím, že Roman je do Barcelony skvěle nachystaný,“ stojí si za svým trenér.
A Novotný? „Uvidíme, dálka je zrádná disciplína,“ oponuje tiše.
Každopádně to mezi nimi klape. Když Novotný prožíval loni kvůli špatným výsledkům krušné chvíle, ani jeden nezpanikařil. „Upustili jsme od vytrvalostního tréninku a najednou se to zlepšilo,“ pochvaluje si spolupráci atlet, který se před dvěma lety předvedl na olympiádě v Pekingu.
Bylo to něco, na co česká atletika čekala hodně dlouho. Novotný zopakoval po dvaasedmdesáti letech olympijskou finálovou účast Josefa Vosolsobě z berlínské olympiády v roce 1936.
V Číně tehdy skončil osmý. V Barceloně s ním odborníci počítají mnohem výš.
